Návod se samozřejmě zabývá oblečením v trochu drsnějších podmínkách, kdy jsou současně kladeny vysoké nároky na pohodlí. Začal bych principem funkčnosti, protože od něj se odvíjí vše ostatní.
Co je na oblečení tím hlavním izolačním materiálem? Jestli vám teď běží před očima sáhodlouhý seznam předražených hi-tech materiálů, tak na něj rychle zapomeňte. Tím skutečným (a dost blbě prodejným) izolantem s vodivostí 0,0262 watu na metr a kelvin je vzduch. Údaj se týká vzduchu při normálním atmosférickém tlaku. Pokud je řidší (případ velkých nadmořských výšek), pak se předávání tepla mechanismem Brownova pohybu částic ještě víc komplikuje a zpomaluje.
Pokud si pokládáte otázku, na co vlastně máte oblečení, existuje jednoduchá odpověď: Potřebujete vzduchu zabránit v cirkulaci. Ten ohřátý si máte nějak udržet u sebe. I kdyby jste byli v nepropustné bublině, tak s tím materiálem je docela problém: Teplý vzduch bude stoupat nahoru studený padat dolu, a celé to začne odvádět teplo prouděním.
Spodní vrstva:
Povrch těla by měl být vysokou měrou v kontaktu právě jen se vzduchem. Určitě ne s vodou (pot), když ta má tepelnou vodivost cca 20x větší. Lze toho pod mohutným balíkem oblečení vůbec nějak dosáhnout? Lze.
Úplně dospod dáte hrubé a současně řídké materiály. Osobně se mi osvědčily některé druhy moirového srodního prádla. Takováto látka je v kontaktu jen s omezeným procentem kůže. Uzlíky v látce zajišťují dostatečné oddělení další vrstvy a mezery mezi vlákny ubírají z procenta pokrytí kůže tímto materiálem.
Pořád ještě zůstáváme u spodního prádla, ale už se lze rozmazlit trochou tepla: Na nejspodnější vrstvu položíme nějaký jemnější a kompaktnější materiál. Klidně lze zůstat u moiry, proč ne? Touto kombinací si tak přímo u těla vytvoříte částečně uzavřené kapsle se vzduchem.
V souvislosti se spodními vrstvami mohu dát tip ještě na jednu specialitu: Nosíte trenky, slipy, nebo něco takového? Tak teď, když už máte spoďáry, si to vezměte na sebe. Nenasazujte jako nespodnější vrstvu! Vysvětlím:
Vzal jste si ten nesmyslný kus oblečení hlavně proto, že když už se celý den pachtíte někde ve sněhu a ledu, mohlo by vás napadnout se na chvíli někde posadit. To, že právě na zadku máte o jednu vrstvu víc, v takové chvíli docela oceníte. Až nahoře na moiře to máte proto, že tento materiál má jednak kompaktní povrch a jednak rád saje vodu. Pokud je nahoře a odvádí ji od těla, jedině dobře. Naopak úplně vespod by nebyl tím pravým.
Střední vrstva:
Klasická izolační vrstva bez extrémních nároků na nějaké další vlastnosti. Pokud ji tvoříte z více kusů oblečení, mějte na paměti, že to tenčí, řidší, atd … má být tím spodním a každou další úroveň má tvořit kompaktnější a tlustší oblečení. Zde se také další postupy oblékání začínají dělit do dvou větví: Buď nahoře máte péřovou výbavu do opravdu extrémních podmínek, nebo jen klasický štít z neprofukového materiálu do teplot typu -20°C a podobně. V případě péřové výbavy prostřední vrstvu asi trošku zkrouhnete.
Pro střední vrstvu je výborný fleece. Proč? Svoji vnitřní strukturou je to vlastně muchlanina jemných vláken, které mají tendenci držet vzduch bez jakéhokoliv pohybu v materiálu. Než ale hodit dobrý tlustý svetr z fleece přímo na spodní vrstvu, raději mezi to vrazit ještě něco méně pokročilého.
Vrchní vrstva:
Při klasickém vícevrstvém oblékání jde o vrstvu, která není určena k tepelné izolaci, ale bez které ten zbytek téměř nefunguje (protože profoukne). Je to váš štít proti větru a vlhku. Zásadně nepromokavý svršek, zásadně neprofukový. Jestliže však budete mít k dispozici nějaké uzavíratelné větrací otvory, jedině dobře. Tohle není vrstva vhodná k nějakým kompromisům.
Péřová výbava se liší tím, že je určena k tepelné izolaci. To z ní nijak nesnímá nutnost mít na vnější straně ty samé vlastnosti.
Hlava:
V případě vystavení nízkým teplotám chrání tělo především životně důležitá centra a omezuje přísun krve do končetin. Hlava není končetina. Je to to nejcentrovatější centrum. Z tohoto důvodu její zahřívání omezeno není a lze tak přicházet o spoustu tepla právě hlavou. Rozhodně tedy krýt. Je hnusná zima, fouká, ale máte kuklu? Výborně, použijte ji. Lze použít nějaký nákrčník, šálu, atd? Do toho. Na vršku se bude situace lišit, pokud používáte přilbu, či nikoliv. Pokud přilbu, pak jedině nějakou tenkou čapku či více čepic. Pokud nepoužíváte, pak beranicí toho moc nezkazíte. Je to nejen nejteplejší typ čepice, ale současně ji lze levně sehnat někde v turistických suvenýrech – možná bude k mání i nějaká s rudou hvězdou vepředu ;-)
Propojení:
Sebelepší vrstvení bude na nic, když někudy táhne dovnitř pod všechny ty vrstvy. Vrstvení kalhot a svetrů by mělo být propojeno víceméně na přeskáčku jako zip, podobně je třeba propojení bundy a rukavice. Ostatně – ať už máte sebelepší rukavice, co takhle si dopřát i vnitřní rukavici? Jde o tenký úplet a má smysl tehdy, když v té hlavní rukavici máte dostatečný prostor.
Příklad:
Jste v necelých 6 a máte se dostat do 7. Podmínky jsou tak zhruba dány tím, že za hezkého počasí může být nahoře v poledne -15°C. Vycházet budete v nějakou nemravnou ranní hodinu před východem slunce, abyste to stihli. Jak na to?
Pokud jste dobře počítali, tak nohy jsou kryté čtyřmi vrstvami, na zadku je jich 5 a trup si medí v 6-ti vrstvách. Celé je to seskládáno tak, aby efekt vzniklý vrstvením byl maximální. Už jen prosté množství materiálu, kterým jste obaleni, je obrovské. Pokud pak bude přes den pěkné počasí, můžete si například na chvíli rozvalit pupek někde na svahu, aniž by vám byla zima. Té byste si všimli.