 |  |  |  |
 |  | ||
Datum: 02.04.2026
Autor: Mapař
Vyrážíme za kulturou ... do Lukova. Odtud totiž máme relativně blízko Nový Hrádek. Na počátku mizí obzor v polích a od květinky čelím otázkám, kam to jdeme. Ale za chvíli jsme na tom rozcestí, kde máme být a noříme se do lesa.
Na vybranou je ze dvou cest na Nový Hrádek: 1,5 a 2 km. Ona je to ve skutečnosti ta samá, jen její cyklistická verze udělá v místě prudšího klesání rozmáchlý oblouček. Na pár místech jsou k vidění divně zdevastované kmeny stromů s částečně odsekanou kůrou. Při bližším pohledu lze v nich najít chodbičky červotoče, nebo něčeho podobného. Ale ta osekaná kůra? Asi jsou zde dost drsní datlové, nebo strakapoudi.
Hrad nalézáme skutečně otevřený, jak to bylo hlásáno na internetu. Ukazuje se, že jsme tuto sezónu první návštěvníci. V tomto období se hromadné prohlídky neřeší a u pokladny dostanete informační materiály (+ info kam jít). Píďata tak mají příležitost vidět údolí s meandrující Dyjí v údolí a krom toho naleznou v raději neuvedeném místě zříceniny mládě užovky stromové paralizované chladem. Za normálních okolností nyní bude starší dvouplášťová tvrz nepřístupná, protože je zde problém se statikou. Jiná její zeď je propletená s kmenem stromu, ale není jasné, kdo koho drží. Odstranění stromu by to mělo vyjasnit, ale zatím nikdo neměl ty koule říznout.
| | | |
| | ||
Píďata jdou tvrdě za drahokamy. U Vranovské přehrady je Granátová zátoka (ale i pláž) hojně poseta almandiny. Jsou podobné českému granátu, ale z toho zdejšího asi nic cenného neuděláte. Většinou je ta hornina dost znečištěná. Než se tam dostaneme, je čas na plán ve stavbě jiných plánů:
Kudy k zátoce? Z parkoviště u hráze? Ale no tak. Onšov má proti parkovišti dvě přednosti:
Hned za Onšovem pracují mravenečci jak vzteklí. Po pár stech metrech se cesta otočí ze svahu dolů. Cestou nalézáme Claryho kříž osamocený. Když se tu 15-20 minut zdržíte, bývá docela slušná šance se potkat s někým dalším. V našem případě na zpáteční cestě. Dole v zátoce je sice dost vody + břehy zpevněné navezenými kameny, ale granáty se sypou ze zdejší slídové horniny kdekoliv. Kde je její drť, tam jsou i ony červené kuličky.
 |  |  |  |
 | |||
Dnes jen projedu Šobes. Chtělo by to trochu sluníčka. Není, tak alespoň doufám, že zahřeje pohled na sličné exmooraptorky v Holocénském parku. Dnes je nalézám bokem. Možná ty holky chtějí trochu soukromí, tak se přiblížím jen pootočením objektivu a zase zmizím.
Samotný Šobes je dnes frekventovaný dost. Ukazuje se, že to může mít něco společného s otevřenou občerstvovačkou uprostřed vinice. V dnešním chladu a větru jsou ještěrky jen na lahvích. Lidé jsou vidět i na protější straně údolí na vyhlídce Devět mlýnů. Pokračuji přes řeku na Popice, kde má zrovna pauzu skupina jezdců s koňmi. No a protože bude to velikonoční pondělí, tak se po sjezdu z Monte Bů zastavím u řeky pod oblíbenou vrbou.
 |  |  |  |
 | |||