víkend

Datum: 08.11.2025
Autor: Mapař

odjezd

Jemná laskavá třicítka se ladně přibližuje a teprve teď mi dochází, že oproti jiným dnům není přivázaná. Jejího partnera drží řetěz, tak doufám, že ho děvče přijde aspoň trochu potěšit. Později se cítím provinile, že jsem pro ně z této výjimečné situace vykřesal jen letmé dotyky. Šlo pořídit víc. Kdyby tak hoch chtěl své holčičce udělat to, co občas dělá mě... Ponoří mi hlavu do hrudi a začne se třít. Dát do toho trošku srdíčka, odpovědi by se od ní dočkal. Jako všechna děvčata, i ona má ráda pozornost. Natolik ji znám. S oběma koňmi se po chvíli rozloučím a mažu na vlak.

Vlak do Kolína má 20 minut sekeru. To by samo o sobě nevadilo, protože Kolín jistím přesunem o jeden spoj dřív. Horší je, že i Vysočina má 10 minut zpoždění už v Kolíně. Začíná to vypadat na železniční adventuru "Cesta do Znojma". V Havlíčkově Brodě je na přesedání 6 minut, přičemž navazující Renesance čeká maximálně 10 minut. Teoreticky mi tak zbývá rezerva 6 minut. Následuje zastávka za zastávkou a Vysočina všude ... nabírá další minuty. V Havlíčkove Brodě máme 17 minut sekeru. To je o jednu minutu víc... Renesance je v háji a nic dalšího dnes nejede.

Teď hlavně zůstat v tom rychlíku. Není to tak samozřejmé, protože jsem v odpojované skupině vagónů... Podaří se rychlý přesun do správných dveří. Málem jsem tam zůstal.



Armstrong s tím nadělal. Stačí blbě vystoupit a hned jste někde v řiti.

Plánem B je zůstat v rychlíku a dostat se pod Špilas na místo zvané Zvonařka. Z této soustavy odlétají neregistrované busy s uprchlíky a studenty. A skutečně krátce po půl deváté místního času přistávám ve Znojmě.

sobotní putování

Cesta za Kravskem začíná zelenat. Je ještě lépe, než hlásala včerejší předpověď. Kolem Olbramkostelu se protáhnu na zelenou a mířím k Šumné. Trochu si zanadávám při sestupu u Šimperáku. Pokrývka země odpovídá termínu "listopad" a je to poněkud o ústa. S tím, co nesu na zádech, se navíc opravdu nehodí padat.

Ale za chvíli jsem z toho venku a ze Šumné mířím na Štítary, poněvadž se chci dostat na žlutou značku do Chvalatické zátoky. Teprve tváří v tvář čerstvé elektronické mapě zjišťuji, proč jsem nemohl najít spojku na žlutou, která na tom papíru byla. Jak je čím dál výkonnější zemědělská technika, tak se jí přebytečné polňačky moc nelíbí. Ale dobře. Cesta podél lesa naštěstí zůstala a zanedlouho jsem na žluté.

Minu bezejmenné jezírko a sestoupím do údolí. V místech, kde bych nic nečekal, ukazuje žlutá informaci o studánce (https://mapy.com/s/juvezelara). Zvlášť v létě může přijít vhod. O kus dál následuje klasická chatová zašívárna u Vranovské nádrže. Říkám si, zda píďatům nenafotit nějaké škeble a nevidím tu ani jednu.

Zvažuji držet se žluté, ale vzápětí ji v klidu pustím a zůstanu věrný asfaltu na Bítov. Předpověď na odpoledne je taková suboptimální a rád bych dnes přejel Šobes. Tento manévr ušetřil docela dost času. Z Bítova se dostanu kolem Cornštějnu (opravuje se - asi armádní investice do obrany) zpět k Vranovu a jsem u vody opět. Nasouvá se oblačnost a teplota klesá.

Pořád honím čas, tak si se Zadními Hamry nic začínat nebudu. U Claryho kříže potkávám skupinku lidí. Tady je pořád někdo. Využiji dobrý výhled na zámek, vezmu foťák a zkontroluji, zda paní hraběnka není ve sprše.

Není. Tak šup, šup na hlavní, odbočit na Podmolí a sjet na Šobes. Mohl bych tam vidět ještěrky alespoň na lahvích. Naděje umírá poslední ... a v tomto případě umřela po krátké a těžké nemoci. Na jejím parte je, že se uvidíme znovu až v dubnu.

Zkouším tedy ještě něco jiného: Výběh exmooraptorů si objedu ze strany Staré vinice, kdyby náhodou. Pokud ten ohradník nemají zapnutý (ověřeno, že kope) jen ze setrvačnosti, tak by zde poníci měli být. Mezitím krajina na východě šedne deštěm. Při tomto větru to zde bude za jednotky minut. Exmoorští nenalezeni. Zastavím v Havraníkách, abych nasadil pláštěnku na batoh. Sám nemám ani bundu, ale domů je blízko.



Cesta je dosud plná barev.u rybníka Vlkovu rybníka VlkovKoukám po škeblích.
strmé stěny údolí nad Chvalatickou zátokouV rámci investic do obrany je rekonstruován Cornštejn.Kontroluji, zda paní hraběnka není ve sprše.Zavřeno. Po krátké těžké nemoci odešla naděje.

nedělní vyjížďka

S tmavými sychravými dny stoupá účast. Jako dnes. Schází se nás 7. Záhy se ukazuje, že vyjížďka nebude úplně mimo moji včerejší trasu. Míříme kamsi na Ham-ham a pak ... zpět do Znojma. Sice bylo určité nutkání zastavit v Olbramkostelu, ale nebyl potřebný čas. Bylo teprve kolem půl jedenácté.

Jeden zajímavý úsek cesty se vyskytl u Hostěrádek. Vyznačoval se tím, že tam cesta nebyla.



Scházíme se.Míříme na Plenkovice.Míříme na Plenkovice.V Olbramkostelu ještě neměli otevřeno, tak nezastavujeme a mažeme do Znojma.
V Olbramkostelu ještě neměli otevřeno, tak nezastavujeme a mažeme do Znojma.V Olbramkostelu ještě neměli otevřeno, tak nezastavujeme a mažeme do Znojma.Konečně se dostáváme k tajemstvím cyklistiky.