pumpovací

Datum: 20.04.2025
Autor: Mapař

Je kolem poledne a s hrůzou si uvědomuji, že jsem se zasekl u programování a prošvihl termín. Přátelé beze mě budou déle než týden. Za chvíli vyrážíme do Znojma.

"Co ti mám pořídit k narozeninám?"

Tentokrát si vzpomenu. Myslím, že finančáku se to líbit nebude: "Společnou procházku z Čížova do Vranova."

Mám tuto cestu vyhlídnutou už delší dobu. Je to bez účasti auta, protože by se děti k němu z Vranova dost blbě vraceli. Autobusem do Čížova, pak pašeráckou stezkou na Vranov a z něj busem zpět. Ve čtvrtek se velmi daří počasí, lesy a louky jsou plné květů a medových vůní. Skálu obcházíme uličkou ještěrek.

Ale od soboty už jsem opět sám a v neděli se podívám, jak se jezdí před velikonočním pondělím.

Nedělní

K mému překvapení se čtyři scházíme. Převládá chuť na něco lehčího a střední Podyjí se na to zdá ideální. Když si pospojuji dochované fragmenty, překvapuje mě, jak moc lehčí to bylo.

Vím o Načeratickém kopci, ke kterému jsme z města zamířili trasou koňské vyjížďky. Nějakou dobu jsme byli v blízkosti lomu, pak Kamenná hora u Derflic. Na cestu kolem Dyje se napojujeme nejspíš někde u Nicmanic, protože pak projíždíme kolem krhovického jezu, který mám nafocený.

Někde zde začínám pozorovat nepřirozeně plovoucí přední kolo. Ne, jeho plášť není původní, i když na to vypadá. Vzápětí dostávám zapůjčenu pumpičku, místo té své, jejíž náústek není nejnovější. Krom mě se na duši vystřídá několik chlapů, každý do ní pumpuje jak divý, ale pořád nemá dost.

Nakonec použiji tak jak je v naději, že se podaří dojet. Kupodivu se podařilo a ještě večer nasazuji náhradní plášť. Celé to předchozí pumpování je jedna velká záhada. Vyměněná duše prasklá nebyla.

I dnes se spořádaně končí tam, kde vyjížďka končit má.