Datum: 20.01.2024
Autor: Mapař
Ve čtvrtek se zvědavosti zajdu podívat k tepelnému čerpadlu. Jedinému místu, kde je v tu chvíli ještě led... Je trochu nedůstojné, že po zdolávání Mont Blancu, Elbrusu a sedmiček v Kyrgyzstánu jedu v pátek na rentgen kvůli pár krokům před barákem uprostřed polabí.
Ale dobré. V sobotu je osud nakloněn k vytažení píďat do Nedalekých Poděbrad. Suché housky samozřejmě sebou, kačeny mají hlad.
Poděbrady jsou zde taková tradiční procházková destinace. Velký park s kolonádou, řeka s kačenami a labutěmi, nějaké restaurace. Zdánlivě nemá co překvapit.
Tentokrát ale jen do té doby, než se máme od parkoviště dostat do města. Park na jižním břehu nese stopy nedávných záplav. Vzhledem k teplotě zůstávají na místě v pevném skupenství. Je tak zde dost ploch na bruslení a málo ploch na bezpečný přesun. Dnes to jistí most s hlavní silnicí. Za chvíli už u řeky krmíme kačky a labutě.
Ani tentokrát se ale píďata nedaří obrátit ke koníkům. Jsem sice pro Galána a Lenku jen takový náhodný kolemjdoucí, ale čistě náhodou chodím kolem nich 2x týdně a shodou okolností při tom mám v batohu mrkev. Odpoledne je navštívím sám.