 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  | |
Datum: 27.06.2015
Autor: Mapař
S ohledem na začátek prázdnin přijíždím do Šatova přes Monte Bů. Bohužel kytička ještě nemůže nasát trochu atmosféry tak jsem sám. Hned po příjezdu se dozvídám, že kameramani mají být u startu na plošině a že se to má dozvědět Čestmír. Ten koneckonců nenechá na sebe dlouho čekat.
Sraz pořadatelů sice chvíli trval, ale zato jsem na něm dostal hned 3 štace - 4, 7 a 37. Asi je to v klubu nějaký způsob povýšení.
Letos je povoleno o stovku závodníků víc. Jsme na 1600 lidech. Hodně pořadatelů v terénu, hodně mlíka, cedulí a různých dalších hraček. Závod je to svižný. Lze si dát dohromady poměrně krátkou trať kolem 50 km a malé převýšení. Každá nehlídaná křižovatka by mohla být problém.
Není to případ stanoviště 4. Tam jde víceméně o to zamávat závodníkům na pozdrav a odlovit každé číslo, které by si to už na prvních kilometrech chtělo zkrátit. Další stanoviště je sice asi 10 km po trati, ale asi 200 metrů napřímo. Po projetí prvních mám tak 10 - 12 minut, než vypadnu, abych na stanovišti 7 nasměroval závodníky z příjemné rovinky do kopečka.
| | | |
| | | |
| | | |
Radek Svačina závod jede, a docela ho pobaví, že jsem i zde.
Tady se mohu zdržet déle, další stanoviště je až v Rakousku docela dost kilometrů po trati. I tak těch 20 minut ani zdaleka nestačí k tomu, abych se dočkal posledních. Výhodou je, že řetěz závodníků táhnoucích se nahoru je vidět už zdaleka. Jakmile jsou nasměrováni ti první, pak už jsem tu víceméně do počtu.
 |  |  |  |
 |  |  |  |
Zvedám kotvy a jedu. Pokud žijete v představě, že tam jdu najisto, vítejte ve skutečném světě. Zas tak často za hranicemi nebývám a poprvé jsem tu zatáčku viděl na mapě hodinu před startem. Kolem hranic si sice najíždím správně, ale pak od nich odbočím předčasně a projedu 2 jiná stanoviště, než se dostanu na svou 37. Trošku defenzivní čas přesunu se vyplatil. Dorážím právě ve chvíli, kdy přijíždí Čestmír s vedoucím autem.
Jsou zde sice šipky, ale s použitím hlasivek je to rána jistoty. Tuším, že nikdy předtím jsem tolikrát nezopakoval "pak hned doprava". Projíždějící Radek Svačina je už docela překvapen tím samým znovu zrecyklovaným pořadatelem. Pak už se to bude trochu vléci. Na závodu je tentokrát i novinka: páry kombinující kolo a běh. Je to myšleno tak, že si ti lidé vždy po nějaké vzdálenosti - třeba 2 kilometrech prohodí kolo. Počasí vychází velmi dobře, ale má to i svou stinnou stránku: Například, když rakouský vinař uzná tento den za ideální na údržbu vinohradu a nastartuje traktor ...
Od doprovodného motorkáře se dozvídám, že poslední jsou 2 páry běžců. Je možné, že za nimi se vyskytují nějací sklípkani, ale když se cyklista nechá na asfaltu předběhnout jinak než na stometrové trati mistrem světa, pak si zaslouží jedině DNF. Kategorii s jednou povinnou koštovačkou na každý ujetý kilometr tu zatím nemáme a nejspíš ani nebudeme. Mok z hroznů není kořalka aby se chlastal na výkon až do úspěšného poblití. Z kusu tratě tedy odklidím mlíko (cedule se do batohu opravdu nevejdou) a mažu za kumpány na cílové hřiště.
 |  |  |  |
 |  | ||
Celkové výsledky jsou zde: http://sportsoft.cz/cs/zavod/overview/1582.
 |  |  | |
Den po MTB závodě s 1600 startujícími bych tak trochu očekával vranovskou přehradu plnou nabušených týpků a ideálně tvarovaných ženských. Přijíždím krátce před polednem. Pláž téměř opuštěná, ale voda na nějaké to tempo přijatelná. K přeplavání přehrady napříč mi přišla ještě chladná, ale na poloviční cestu (doprostřed a zpět) už působila bezpečně. Cestou z Lukova do Bezkova doplňuji víkendové menu skládající se z moruší a lesních jahod ještě o hromadu třešní.