Datum: 08.06.2012
Autor: Mapař
K celé akci existuje zdařilý soubor fotek od Pavla Hanáčka na adrese:
https://plus.google.com/photos/115716673580789501721/albums/5752400574353624017
Letošní teambuilding je postaven jinak. Tentokrát to nebudou hry, ale zcela reálná šichta na Šumavě. Úkoly budou 2:
Stromky by až tak nepřekvapily. Zvlášť v současnosti. Ale nejednalo se o plošnou výsadbu a zřejmě je zde snaha, aby věk jednotlivých stromů v porostu se lišil. Trošku zajímavější otázkou je důvod té stavby hrází. Ten byl totiž v minulosti vyroben uměle. Do rašelinišť byly kdysi vyhloubeny odvodňovací strouhy ve snaze pěstovat stromy. Jde o to strouhy přehradit a vrátit někdejší rašeliniště do původního stavu.
Po příjezdu do Borové Lady se naplno ukazuje, že akce je zabezpečena na jedničku. Hromada dobrot, dva grily jedou naplno, pivo vesele pění – zlověstné příznaky nadcházejícího výkonu.
O přidělení práce se bude starat Václav Hřebek ze správy národního parku. Dozvíme se něco o laťkách nastavených dřívějšími pracanty. Ohledně stromků slyším číslo jako 600 a jednalo se o název nějakého obchodního řetězce – snad Tesco. Pokud jde o hráze na rašeliništi, tam tuším padlo číslo 7.
Mám-li se držet toho, co vím, popíšu práci na hrázích. Střídali jsme stromky a hráze, ale na stromcích jsem já nedělal. Hráz je sbitá ze dvou vrstev prken, mezi kterými je izolační látka. Protože hráze jsou rozmístěny po cca. 6 metrech a zanořeny v kyselé vodě rašeliniště, mají jako celek slušnou odolnost a životnost. Stačí, aby byly dobře ukotveny a nezadržovaly moc vysoký vodní sloupec. To znamená, že je třeba vyhloubit do břehů odvodňovací struhy dostatečný zářez a v něm pokračovat asi 40 čísel pod hladinu. A samozřejmě je třeba je z jednotlivých prken dostatečně bytelně stlouct dohromady.
Takto se spousta paží, rýčů, krumpáčů, sekyrek a jedna pípa daly do díla a hráze přibývaly. V tom množství lidí snad i rychleji, než by se z téhle fušky dalo doufat. Takto jsme se přehoupli přes magickou sedmičku a dali mezipřistání na devítce. Trochu nad očekávání.
Dodělání dvou zbývajících znamená, že tohle rašeliniště už lze odškrtnout. Jde se do toho. S určitým překvapením vidím Václava, jak motorovou pilou přeřezává půdu rašeliniště protkanou kořeny. Dodatečně mi sepne, že tohle vlastně jde. Jde o masu téměž výlučně organického původu. U čtvrtého rigolu, na kterém se podílím, už toho mám ve finále plné brejle a jen koukám, jak dosud svěží Martin Šiška prohlubuje rigol lopatou v mezeře široké pro rýč.
Pracovní část víkendu končí a večer mnozí odjíždí. Na zbývající čeká další bohatýrská grilovačka a nedělní výlet. Ten povede místy, na která se sice normálně smí (vrch Tetřev), ale na která se běžně nechodí. Je to i s upozorněním na některé přírodní zajímavosti: Hořký lišejník, nejjedovatější rostlina, plavuně, podzimní výskyt jednoho druhu houbařů nápadného tím, že jim obličej mizí v kapuci i za krásného počasí, a další.