 |  | ||
Datum: 08.01.2012
Autor: Mapař
Fotkami přispěl i Leoš. (Dle značky na snímku.)
Za Mrákotínem směrem na Telč sněžení polevuje. Chvílemi dokonce vidím na silnici. Na vysočině to (teprve teď) začíná. Vrcholek Javořice byl pod cca 15 centimetry sněhu. Někde za Novou Říší už je to v celku normální zimní výlet – až na to pití. Ve Ctidružicích mi padne zrak na hospodu a natlačím v ní do sebe litr čaje.
| | ||
Na nedělní vyjížďku mažu nezvykle pozdě. Je přes 8:50. Přijdu do sklepa a zadní kolo prázdné. Jediné možné řešení: Pokud včera vydrželo až z Javořice, prásknu tam vzduch a budu doufat. Na srazu se ještě možná naskytne příležitost k výměně duše. Skutečně se naskytla. Na srazu je nás nakonec 7. Teprve na závěr řešíme, kam vlastně jet. Zaznívá návrh na směr k Jevišovicím a na kozí hřbet (je naproti zřícenině Lapikus).
 | |||
Ve směru na Suchohrdly děláme nezvyklou odbočku a vzápětí zírám na něco, co jsem ještě nikdy předtím neviděl: Fotovoltaická vyhlídka. Hlavní dominantou je solární elektrárna na pravoboku. Centrální část zaujímá Baumax a za ním komíny v průmyslové zóně. Škarpa pod vyhlídkou je doladěna plastovými obaly, plechovkami a podobně. My volové. Celou dobu jsme se hnali na Sealsfield nebo Králův stolec. Ta místa se s tímto vůbec nedají srovnat. To je úplně o něčem jiném.
 |  | ||
Ze Suchohrdel to sice bereme kolem Purkrábky, ale pak nějakým prapodivným způsobem přejedeme na žlutou. Asi už mi dochází ten mapařský instinkt, protože chvílemi nemám ani zbla ponětí, kudy vlastně jedeme. Pamatuji si cestu po „sjezdovce“ skrz vyvezenou hromadu cukrové řepy. Na jistotu vím až to, že jsme se vynořili na asfaltu vedoucímu k únanovské skládce.
Při návratu na známá místa se ukazuje, že ta místa nejsou tak úplně známá. Vyjíždíme z lesa na silnici a najednou – před ksichtem sprška broků. Chvíli přemýšlím, kdo z nás je v hnědém oblečení a zda to náhodou nejsem já. Za okamžik jsou v dohledu minimálně 2, později možná 3 myslivci v plné akci. Jdou po lišce. Ta se belhá po poli se zadníma nohama rozstřílenýma na sračky pryč od myslivců. Jeden z nich na ni zamířil z cca 20-ti metrů a vypálil. Netrefil. Další tedy došel na pole až za ní a chvíli pečlivě mířil asi ze dvou metrů. Jeden by už čekal, kdy přiloží hlaveň přímo na šíji zvířeti, které se do posledního okamžiku snaží odbelhat pryč. Přežít. Pak vypálil. Zvedla se sprška hlíny a liška padla mrtvá. Prostě poprava. Dodatečně mě štve, že jsem to zapomněl nafotit. Kdybych pak v editoru nahradil reflexní štítek na čepici cedulkou "SS", nebo "MnÚ Praha 4", dojem by byl dokonalý.
Do Plavče jedeme oklikou, protože les je plný myslivců. Parkoviště u skládky bylo narváno k prasknutí. Dole dáváme jedno rychlé a kolem Šmídova mlýnu se konečně dostáváme na Kozí hřbet a po jeho přejetí valíme na "jedno" dlouhé do Mašůvek.
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  | |
Ve zdejším kulturním domě už doplňujeme nejen tekutiny. Navíc se naskýtá takový neformální pokec se zdejším velitelem hasičů. Později si připomínáme barvu vánočního stromečku či třešní. Něco o životě: "Jo, tady v hospodě jsem King. Doma taky. Tam přijdu, prásknu dveřmi a ... už mlčím." Samozřejmě i přípitek na památku lišce.