Datum: 09.01.2010
Autor: Mapař
Poledne už minulo. Rozhoduji se pro výlet ke Kyjovickému rybníku. Možná bych se pro něj za normálních okolností ani nerozhodl, ale chybí mi pohyb. Do konce ledna přece jen má smysl držet omezení některých aktivit (zpráva se zmiňuje o krčním obratli) a tak o víkendu chodím. O to větší opruz, že bych se mohl hýbat normálně. Ale držím se zpátky. Toho inspektora nastrčeného do vlastního mozku se tenkrát vyresetovat nepodařilo a pořád dělá svoji práci. Zatím poslední procházka po úraze měla cca 30 km, takže základ před ztížením podmínek je.
Silnice do Kuchařovic je dobrá, ale dál je terén v takovém stavu, jako málokdy. Většinou napadne lehký prašan, který je pak ušlapán. Tím pádem v něm jde pořád jít. Tentokrát zde je mezi 20 a 30 čísly docela těžkého sněhu. Ten už brzdí a menší pěšiny dokonce dokáže skrýt. Naštěstí nebudu trpět dlouho. Asfaltku v údolí Únanovky už stačil nějaký řidič – fajnšmekr projet. Ostatně nebyl jediným výletníkem. Dopoledne se po té cestě vydal běžkař a podle stop se zřejmě i tou samou cestou vracel.
Pěkný sníh. Když se večer dívám na televizi, mohl bych si splést televizní noviny s filmem „Den poté“. Celá Evropa pod sněhem, řidiči uvěznění v zasypaných autech, dochází posypová sůl, další sníh bude padat. Ještě by někde mohlo být nahlášeno „oko bouře“ stahující velmi chladný vzduch z horní troposféry a iluze bude dokonalá.