 |  |  |  |
Datum: 28.12.2024
Autor: Mapař
Na břehu mašovického lomu musím dát pozor na náledí, ale voda je sametová. Příjemné osvěžení před další cestou. Odtud mé kroky povedou přes bývalou střelnici, kde už čeká uvítací výbor oveček a koziček.
| | | |
Dál pokračuji po známé cestě k lesu, když se přede mnou objeví dvojité elektrické hrazení. Zdejší varovná cedule je trochu matoucí a prezentuje tento Holocénský park jako koridu. Co si sahám na drát, ke své radosti dostávám ránu. Koníci by zde měli být.
Hrazení působí na první pohled trochu zmateně, jak by zde cesta končila. Je v něm sice lomený průchod, kterým neprojde kůň, ale tím bych se dostal do jejich bejváku. Tak jak to vlastně funguje?
Odpovědí je to druhé hrazení ohraničující pokračování cesty. K ní je další lomený průchod. Je to udělané tak, aby se na obě strany výběhu dostali koně a lidé přes těch pár metrů průchodu v ohradě přešli na další zabezpečenou cestu. Podle vzrostlé trávy po ní koně nikdy nechodí.
Takže mohu pokračovat a .. to bylo rychlé. Jsou tu!
Správa nechala připravit pro nové koníky velkou ohradu v oblasti vyhlídky Rio v zalesněném terénu. Klisny prý mají mít 7 nových štěstíček. Samozřejmě až poté, co si je budou 11 měsíců chránit v bříšku. Očekával bych zde jen ty klisny, ale koukám, že mají pánský doprovod.
Nejsou moc plaché. Když se v tichosti a klidu chvíli zdržím, přijdou dost blízko, jakoby náhodou byla nejlepší tráva u mě. Jejich kavalír jako první. Hezké je takto potkat. Snad bude vše v pořádku.
 |  |  |  |
 | |||
Cesta odtud na Šobes není dlouhá. Stánek byl dnes zavřený a na hladině se zrcadlí nadýchané obláčky.
 |  | ||
Havranická strana Dyje doplňuje dnešní pestrou paletu různých setkání ještě srnkou a rodinkou divočáků.