vinobraní u Vrboveckého rybníku

Datum: 09.09.2023
Autor: Mapař

pátek

Tradice vinobraní zachovány: Ulice přetékají železným šrotem, hradby obsazené víc, než při nájezdu Švédů, značná část města uzavřená, kolotočářský blázinec. Výlet k bývalému Trauznickému mlýnu je po šichtě jasná volba. Hluk doléhá až daleko do Podyjí. Z ampliónů svolávají muezzínové věřící do svatostánků konzumu zvyšovat HDP.



Z ulic jsou skladiště železa.Tolik obránců nebylo na hradbách při obléhání Švédy.Na chvíli zmizím kolem přehrady.bývalý Trauznický Mlýn
blázinec ve Znojmě

sobota

Vlak nechávám ujet. Nějak mi dnes Pálava nic neříká. Místo ní se chci podívat, co žáby. Když jsem Vrbovecký rybník navštívil posledně, byla na jeho místě poušť. Asi jako když kamenožrout na místě jezera našel nicotu. K Vrboveckému rybníku je to kousek, ale mapa není nejnovější. Z Oblekovic odbočím jinak, než se domnívám, trocha polních cest, trocha polí a už jsem ve Vrbovci a znovu se chytám.

K rybníku ... ještě ne-e. Nejprve kouknu na potok. S vodou to není nějak slavné a navíc je stojatá. Cesta vody teď vede nějakým úzkým místem kolem ČOV a v tomto úseku tím průzkum končí. Vrátím se na severní okraj obce, abych se dostal na tu správnou polňačku. Po ní se dostanu zpět k potoku asi 200 metrů od rybníku. Potok ... nese stopy po nedávném průtoku vody. Je tam vlhko, ale tím to končí. O kus dál je ohrada s koníky a ještě kus dál je ještě před samotným rybníkem prohlubeň s trochou vody. Že by?

A ono opravdu: Rybník je zamlíkován s odkazem na stavební práce. Samozřejmě že v sobotu prd. Probíhá celková rekonstrukce hráze. Mlíko je navázáno na ceduli "Přírodní památka / evropsky významná lokalita". Tisíce kubíků betonu jistě přidají významu lokality na váze. Voda a žáby nejsou důležité. Zavlažování na prvním místě.



Před samotným rybníkem je tato loužečím víc betonu, tím víc přírodySamotný rybník je totálně vyschlý

Na Lamplberk odtud mířím s úmyslem konečně znovu najít původní sjezdové místo k Ječmeništi. Je neuvěřitelné, jak mohu jednou poznanou cestu prostě ztratit. Cestou na Lamplberk se dívám na ořechy a bůhví proč tam nic není. Barvami hroznů ale překypují vinice. Možná z toho nakonec vyleze zajímavý ročník.

Na odjezdu z Lamplberku mi to začíná docházet: Cestu jsem hledal moc blízko hrádku. Mám se vrátit na signálku a jet po ní. Jedu, jedu, ... až do Rakouska.

To nebylo úplně ono. Pokus číslo 2 je tahle:

https://en.mapy.cz/zakladni?x=16.1530638&y=48.7489055&z=19

Mate mě branka na konci. Jsou zde instrukce o otevření a zavření protože pastva ovcí. Kde se to...? No, není to u těch řetízků patrné na první pohled. Ale v každém případě vítězství. Mám sjezd, který jsem hledal. Dole je podobná branka a navázání na signálku k Ječmeništi. Netrvá dlouho a jsem u jelenů a laní.



Trocha podezření na ledňáčky, ale není nalezeno žádné peroZnovu nacházím zadní sjezd k Ječmeništijeleni na Ječměništi

Cesta na druhou stranu Dyje je docela pestrá: vinice, kolem opičáren u Hatí, setkání a oběd v Šatově, skrz veřejné lázně pod Šobesem, kolem stánku na vinici a krátké nakouknutí do současného lomu.



Pod Šobesem je dnes dost lidí u vodyPod Šobesem je dnes dost lidí u vodyNakouknu do lomu. 3 hodiny jsou za 45