Dlouhé Stráně s Kristýnkou

Datum: 26.06.2022
Autor: Mapař

Dnu strávenému na zahradě (bude TAKOVÉHLE horko) bych se pokud možno rád vyhnul. Je-li horko, tak šup do hor. Není třeba vymýšlet bůhví co. Nějaké hory tady v okolí polabí stačí. Brzy ráno tedy zajdu na nádraží a nechám se teleportovat do Koutů nad Desnou. V Zábřehu je sice dost velkorysý čas na přesedání, ale také se dočkám. Myslím, že je to jiný vlak než v zimě. Koukám, že se svezu s Kristýnkou.

Ještě přes hodinku mohu ve vlaku téměř podřimovat, než v 9:06 je ... výsadek!

Koleje už dál nevedou. Teď ty!

Ve srovnání se zimními měsíci vyhřáté zelené horské údolí úplně pohladí. Jdu téměř po paměti. Pouze dolaďuji strefení červené odbočky. Patrně pohodová klidná cesta ...

Kus přede mnou zastavuje autobus a z něj vyskáče celá třída. Mé nejtemnější podezření se potvrzuje: Mají přínosný vzdělávací výlet směrem na Dlouhé Stráně.

Nalézám odbočku, tváří v tvář třídě marně vymýšlím skryté místo na odlehčení (opravdu nezbylo, než počkat) a později zjistím, že nahoru jdu místo po značce zkratkou na sjezdovce (tudíž v tom horku nestíněný stromy).

Na setkání obou cest, mám větší část třídy opět za sebou. Další etapou je hřeben Dlouhého vrchu a po něm sjezdovka na Medvědí hoře. Začínám tušit, proč jsou Dlouhé stráně dlouhé. Na každé z nich přibývají metry velmi rychle. Na dorážku vede k Tetřeví chatě lanovka přímo z Koutů. Tak tohle je marnost.

Od Tetřeví chaty pokračuji dál po červené a ... zabloudím. Značka mi někam prachsprostě zmizela a nemohu ji najít. No nic. Horní nádrž je nahoře. Nakonec se roštím (nemohu zapomenout, jak jsem v Jeseníkách málem šlápl na zmiji) protáhnu nahoru na cestu a porovnáním s mapou vyjde, že se mám posunout kousek vlevo.

Do náruče mi padá poslední a už přehledný úsek červené s necelými cca 200 výškovými metry. Cesta je celkem hojně používána. U horské cesty s kamením a kořeny trochu překvapí, že se o vyjetí pokoušejí i cyklisté, když si mohou dát bezbolestnou po asfaltu vedle.

Ještě poslední kopec ... no teda. Horní nádrž Dlouhých strání není žádná louže. Má 15,4 ha, její obvod je 1750 m, maximální hloubka 26 m. Když odběrná síť chytí slinu, může celé toto množství vody spadnout o půl kilometru dolů a vydat 3,7 GWh. To je téměř tolik, co za hodinu vydají Dukovany. Přes noc se voda nechá přebytkem proudu vynést zpět nahoru. Co je ale překvapivé, je nový vzhled vnitřního pláště nádrže. Zřejmě je pečlivě udržován.



Vyrážím z Koutů.u Medvědí horyu horní nádržeu horní nádrže
u horní nádržeu horní nádržeu horní nádrže

Je asi půl dvanácté, tedy dost brzy. Řeším další cestu. Mám čas to trochu natáhnout. Když se po cyklostezce protáhnu mezi Vřesníkem a Malou Jezernou, mohu (po neznatelné čárce) odbočit k Velké Jezerné a Františkově Myslivně. A pak by to šlo (konzervativně) po zelené nebo s dostatečnou psychiatrickou diagnózou vyhoupnout ten kousek na hřeben na červenou značku a projít do Koutů kolem Pradědu.

Nakonec to dopadá tak, že poblíž Františkovy Myslivny zlehka zahřmí a psychiatrická diagnóza se ukazuje být nedostatečná. V údolí beru ještě spodní nádrž a půldruhého kilometru od nádraží konečně chytnu použitelný signál. Jsem zde ještě brzy mimo vypsané časy, zbývá asi 1,5 km a jede to za ... 20 minut.

Když 2 minuty před odjezdem zapadnu do dveří vlaku, vidím toho samého průvodčího jako ráno.

"Takže odjíždět budu zase s Kristýnkou".

Vlak se dává do pohybu a po nějaké době zastavuje kvůli míjení. Jaké bylo překvapení, když na čele míjeného vlaku vidím nápis Kristýnka. Tak nevím. Buď mezi Prostějovem a Kouty nad Desnou jezdí samé Kristýnky, nebo ten průvodčí opustil Kristýnku s jinou soupravou.



Pokračuji oklikou dolů.u dolní nádržeu dolní nádrže