víkend s nedělní

Datum: 12.06.2022
Autor: Mapař

Užovková sobota

Po předchozích světluškových výletech na kravák (už jsou tam) něco většího. Vyrážím kvůli koupání raději bez foťáku. Na Sealsfieldu chytám nějakou partu, co ze Znojma s koly prošla podél přehrady. Hezký výkon. Dovedu je lesem a přes vyhlídku Devět mlýnů ke stánku u hotelu Vinice Hnanice. Pak zvedám kotvy, abych dokončil přesun na pláž.

Docela vzbuzuje obavu pohled na Dyji. Zase musel prdnout nějaký rybník, či co. Podle dobře informovaných zdrojů ten žlutý sajrajt dostává řeka od Hardeggu. To by ukazovalo na rybník v obci Riegersburg. Uvidíme co bude dál. Normálně je to čistá pstruhová řeka kypící životem, takže tohle nebude moc dobré. Je zajímavé, jak se za identických podmínek zabahnění vody znovu objevila motýlice obecná. Krásný hmyz.

Blížím se ke stánku na Šobesu a první co padne do oka, je jasně žlutý dres Luigiho. Zítra přes obchoďák Dyje a pak možná Údolím na kole.

Od Šobesu zapínám warp a za chvíli už se válím na pláži - totiž neválím a hned jdu do vody. Při teplotě kolem 21°C také není o čem přemýšlet. Protože se v této části roku teprve rozplavávám, spokojím se s cestou na druhou stranu. Ani tu na vodě není nějaký drsný provoz motorových lodí, tak je cesta v klidu. Na skalách u hráze se přidržím kamene a chvíli se placatím ve vodě. Když náhle ...

S užovkami stromovými se najednou roztrhl pytel, jako by si mě tím zdejší Eiva vybrala. Nemohu tedy po těch 300 ms určování druhu úplně s jistotou říct, že šlo právě o užovku stromovou. Když budete ležet ve vodě a spatříte jí 40 cm od sebe, jak pod hladinou plave k vám, pak vaše první myšlenky asi nebudou patřit taxonomii. Ale kakaově hnědá, velká, pružná, štíhlá a chce za mnou, ... co by to asi bylo?

Já i užovka mizíme (každý jinam) a vydávám se zpět k pláži. Tuším že žlutomodřejší než jindy je kvůli přítomnosti nějakých blízkých kapacit. Má to své výhody: Třeba menší procentuální zastoupení čéesčéček, než obvykle. Takže by ta pláž mohla být čistší.

Čas mazat domů. Na Zadní Hamry zamířím ještě úmyslně. Mouchy mě při tlačení nahoru div nesežerou. Dokud jsem mezi stromy, tak ani nemám čas je zalít. Hrozné. V Čížově mi něco vypne mozek a ten znovu naskočí na konci bývalé železné opony, když cesta mizí v roští. Člověk míní ... tak vpřed.

Zelená neděle

Podle včerejších instrukcí jsem u Dyje. Koukám, že je tu zbrusu nový parťák. Za chvíli přijede i Luigi a ... toť vše. Protože se pokusíme navázat na Údolím na kole (byť v protisměru), odjedeme dnes dost netypicky do Středního podyjí.

Je to větší odvaz, než jsem čekal. Nejsem úplně zvyklý jezdit do Dobšic přes Červeňák. Ještě jsme ve Znojmě a už dáváme cesty, které jsou mi úplně neznámé. Z Dobšic čekám něco, kde se budu chytat, a ono e-e. Pořád nějaké polňačky v blízkosti lesa.

Chvíli zahlédnu po levé straně vodu a tuším nějaký rybník, ale teprve, když se při psaní dívám na mapu, vychází najevo pravda: Většinu doby jsme byli nalepení na pravý břeh Dyje a jeli jsme podle ní až na Slup. Navzdory nedávným dešťům se to dalo, i když občas nějaké kaluže byly. Takto zelený rok na Znojemsku už dlouho nebyl. Kéž to vydrží.




        Po záhadném opuštění města se dostáváme kamsi do polí.
      Míříme na Slup.

Slup také byla ideální občerstvovací zastávkou, když defekt střepem nabraným ještě někde ve městě se projevil v tu správnou chvíli u toho správného nápoje. Druhou zastávku dáme ve Vrbovci, do kterého projedeme kolem Hnízda. Zde je už vše připraveno pro cíl hromadné akce. Však to znáte. Špekáček za pade a podobně.

Potkáváme zde Mirka, ale za chvíli stejně mažeme "na dvanáctou". Oba parťáci jsou na Znovín vzorně připraveni, takže když se nakonec vyhrabeme z Gránic kolem garáží, mám docela dost. Ale to Střední podyjí má občas také svoje.



zpáteční cestazpáteční cestazpáteční cesta