Po vinařských cestách

Datum: 15.05.2022
Autor: Mapař

Neděle 15. 5. nadělila dokonalé počasí. Na tradiční vyjížďku po vinařských cestách tak přijíždí 30 lidí. Vzácně bude v sedle Čestmír a objeví se zde i Jíťa. Dnešní plán je poměrně nabitý. Začneme tradičně Louckým klášterem. Ti, co nevstoupí do řádu, budou pokračovat na Popice, Starou vinici, pak do Pekla a nakonec na oběd v penzionu Danýž.



Tentokrát je nás kolem 30-tiLoucký klášter už je tradiční zahajovačkou.

Mám-li popsat první mimoznojemskou zastávku ve sklípku u Sealsfielda - jsou 2 základní typy vinařů: Jeden se snaží o sladká vína a když se nepovede, je polosuché. Druhý se snaží u suchá vína a když se víno nepovede, je také polosuché. Ve sklípku u Sealsfielda platí ten druhý styl. Ryzlink Rýnský je zde zajímavé, uhlazené pití, ale není to ta obvyklá chuť s ovocným pozadím.



Blížíme se k další zastávce v Popicích.Blížíme se k další zastávce v Popicích.Blížíme se k další zastávce v Popicích.Blížíme se k další zastávce v Popicích.
Vzácně je na vyjížďce i Jíťa.posezení v Popicích s méně obvyklými vzorky

Na Staré vinici zaujímá jeden ze vzorků výrazným grepovým tónem - respektive na sebe upozorní hlavně při tom prvním ochutnání. Jedno z červených vín zde mělo tóny odpovídající barikovanému vínu, ale zřejmě mimoděk. V popisu o tom nic nebylo. Pro zastávku byl předpoklad asi 20-ti minut. Po hodince se tedy zvedáme, abychom jeli do Pekla.

Zdejší vzorečky už jsou tradičnější a ani z nich není cítit síra. Oproti předpokladům se Peklo nenalézá dole, aby tam šlo snadno spadnout (není do dobročinná organizace), ale místo toho se nadřete do kopce. Vzhledem k fyzickým limitům už tuhle ochutnávku spíš proklábosím.



Míříme do Pekla.Míříme do Pekla.Vítr fouká opačně, tak ta síra není cítit.

V tu pravou chvíli se pak přesuneme na jídlo zapíjené (konečně) Kolalokovou limonádou nebo něčím podobným. Tato vyjížďka je i s hudebním programem, ale to už krátce po obědě s ohledem na budíček ve 3:50 a 3 přesedání beru roha.