 |  |  |  |
Datum: 04.07.2021
Autor: Mapař
Aladin mě chtě nechtě ukecává na neděli. Byla by škoda se do České Kanady letos aspoň jednou nepodívat.
Nejede to jako kdysi. Při stoupání k zámku zaslechnu puf - puf a předjíždí mě borec na silničním kole. Chvíli jsem v klidu, ale pak se mi to rozleží v hlavě. Šlápnu na to. V tichosti se zezadu přiblížím a konečně začnu funět: puf - puf ... Ještě asi po 400 metrech vidím, jak se ohlédl za sebe. To je tak krááásnéé!!
Pokračuji po své klidné jižní magistrále přes Vratěnín na Slavonice a těším se až v soukromí hlubokého lesa obejmu svůj oblíbený strom u Pstruhovce. Je to příjemné místo obehnané ze všech stran lesem a s přítokem čisté vody na doplnění do lahve. Tady by to někde ... Co tu dělají ty kameny?
Cesta je vysypaná velmi hrubým štěrkem. Na tohle se mohli vyprdnout. Průjezdné to bylo úplně normálně. No, už tam budu.
NEEE !!!
Celý východní břeh je vyholený jak ženská pipina. Rezavá rozježděná zem ze které tu a tam trčí chloupek zapomenutého stromu (bez krytí okolím odsouzený k zániku). Ty lopaty se snaží řešit kůrovce asi jako MZ covid. Když odstraní stromy s larvami, tak samozřejmě vezmou krmení pro ptáky typu datel a další zástup predátorů. Stejně tak zmizí útočiště v kmenech mrtvých stromů. Tím pádem v konečném důsledku pomohou kůrovci. Ten se ze ztráty pár larev otřepe asi jako perský král Xerx ze ztráty pár lodí a dál mu nic nestojí v cestě. Takto lze podřezávat až na měsíční krajinu. Vše se mění v hamižnost a drancování. Dokonce i svoji starost o les používají jako zástěrku.
| | | |
Alespoň že můj oblíbenec ještě stojí. Na chvíli se přitisknu a zvažuji co dál. Tohle zde jsem úplně vidět nechtěl. Zbývá trocha sil mrknout ještě na bizony, ale od té restauračky si moc neslibuji. Je to samota ideální k tomu, aby se teď cenově utrhli z řetězu.
 | |||
Přijíždím a bizoni pořád nikde. Až za chvíli je zahlédnu: Ohrada podstatně menší než ty předešlé, kupa hnoje a kupa bizonů. Tak nevím. Očekával bych pro taková zvířata lepší výběh. Co zdejší nabídka? Asi si objednám pivo a řeknu "pán bůh vám to zaplať". Výpis nabídky je bez cen. U tohoto podniku může přibrzdit tak ČOI. Není důvod, abych tu zastavoval já.
 |  | ||
Cestou zpět raději beru i tu ne úplně čistou vodu poblíž Pstruhovce. Doufám, že už bez problémů doplním ve Slavonicích, ale cesta je dlouhá a jistota je jistota. Vylít ji mohu vždycky.
Oproti očekávání jsou i v tuto hodinu restaurace pod souvislým příkrovem vyžraných (elekto)cyklistů. Bože ať už tohle všechno vykopnou někam do Chorvatska. Restaurace Apetito, která je v patře, bývá klidnější a má rozumné ceny. Ale nemá otevřeno. Bufet naproti má otevírací dobu do 15:00 - to normální člověk nevymyslí. Situaci zachraňuje jedna samoška s baleným pitím. Jídla mám naštěstí dostatek.
Slunce klesá níž a já se pozvolna přesunuji k domovu. Ještě před Vratěnínem koketuji s myšlenkou, že udělám něco, co ještě nikdy: Odbočím na Šobes, abych si po vyholeném okolí Pstruhovce trochu spravil nervy. Pak si uvědomuji, že jsem v Bezkově viděl na ceduli "Otevřeno od 16h". Šobes? Drbalovi?
Vratěnín vypadá pozavíraný, až najednou uvidím ceduli ... a kus za ní osamělé klidné posezení na bývalé benzince. Neškodí trochu načerpat síly. Krásné ukázkové menu s příznivými cenami. Na nic si tu nehrají. V nabídce je výčet piv a párek v rohlíku. Kolem pár štamgastů na popití a pokecání. Poměrně neznámé pivo "Mustang 11°" nejspíš svoji chutí osloví i pivního analfabeta. (Na rozdíl od čížovské varianty Hostanu, která chutnala jako 5-ti letý archív skladovaný na dvoře).
Přejedu Dyji a pokračuji na Vranov. Provoz je tak silný, že pozdějšího rozhodnutí vyjet nahoru serpentinami docela lituji. Konečně na hlavní a v Lesné ... zapomenu odbočit k Drbalům. Nepříjemné. Jinými odbočkami ztrácím. Zkusím směr jedné z nich, když tu najednou: Hezký příklad motýlího efektu. Nepatrný podmět - na Tchaj-wanu vyhoří nějaká továrna. Zásadní důsledek o několik časových pásem dál - slítnu z kola. Sehnat nový převodník je teď problém, takže při silném sešlápnutí pedálu spadl řeřez a v nulové rychlosti jsem šlápnul do vzduchu.
Přesto přijíždím do Bezkova a opravdu je otevřeno.
 |  |  | |