Jeseníky

Datum: 19.06.2021
Autor: Mapař

Po kilometru stoupání s 12-ti kilogramy kamení na zádech se konečně rozpomenu, že se mám vracet na sever a nikoliv na jih. Ta zlatá horečka je prvotřídní zboží. Ještě před pár hodinami byly ty horniny pro dorost, nyní docházím k názoru, že by se měli nejdřív s tou pánví zacvičit, ... většinou nesoustředění a vylili by to, ... měl bych si to také zkusit, ... It's mine, ALL MINE MY PLEASURE!

Později přesně dle známé přednášky "přežití v extrémních podmínkách" elektronika vysadí v nejméně vhodnou dobu: Mobil se odmítá připojit, aby mi zjistil odjezd ze Zlatých hor na Ramzovou. Na posledním popsaném nalezišti proto nezpomaluji a valím k zastávce. Večer pak konečně vystoupím z vlaku a najdu květinku a píďata u ohně se špekáčky.

Nynější situace v Jeseníkách je celkem poplatná datu těsně před koncem školního roku. Jedna škola v přírodě vedle druhé. Je to celé umocněno pozicí těchto hor. Podobně, jako jsou Krkonoše "spádovou oblastí" pro Prahu, jsou Jeseníky velmi na ráně z Brna. Ale i tak je nahoře výrazně klidněji než v Krkonoších. Tento týden bude školní dorost k vidění na cestách, v restauraci, na nádraží, dokonce se s nějakou třídou předháním i cestou na Keprník: Projedou kolem mě na lanovce a výš na cestě je předejdu.

V této dovolené se nejvíce "cool" procházkou stává jedna z nejkratších. Večer mě napadá vyběhnout na jeden lokální vrcholek nad chatou. Je asi kilák daleko a má pod 1000 m. Tím pádem jsem nahoře za 16 minut, k vidění nikde nic a mohu se zase vrátit. Průsekem kolem cesty lze občas zahlédnout protější horu, ale jinak nic. Možná projít trávou víc k holému svahu kopce. Nechybí moc a šlápl bych na jedno chráněné štístko. Ještě že se koukám pod nohy. U trojhranné hlavy této užovky se mi nějak nedaří nalézt žlutý obojek. Zato klikatá čára na hřbetě je ukázková. Zmije bojovně zasyčí a odplazí se do hustší trávy, kde není vidět vůbec.



malá večerní procházka na Klín
        Naštěstí se dívám pod nohy, tak jsem na tohle zlatíčko nešlápnul a mohlo se v klidu
        a míru odplazit.

Vlastně na tu vyhlídku nepotřebuji tak nutně.

Ty více rodinné výlety se tu často ukazují jako finančně problematické. Typicky pokud jde o občerstvení na odlehlejších místech dál od konkurence, tak se provozovatelé trhají z řetězu (pivo za padesát a obdobně u jídel). U takových lokalit se často vyplatí mít vlastní baštu odněkud z města. Není to tak všude. Párek v rohlíku za 30 se ještě dá (skanzen u Zlatých Hor), oběd mírně nad kilo lze považovat za normální (Hotýlek u Pekina). Vstupy někam se většinou prodraží. Takže využít hlavně ty hory.



Z Keprníku je hezký výhled na Praděd.na Keprníkuchata Jiřího z Keprníkuna Keprníku
vracím se k píďatům

Finanční poučku porušujeme návštěvou Jeskyně Na Pomezí. Píďata se po dlouhé době svezou vlakem, protože lze najít spoj až téměř na místo s přestupem v Lipová Lázně. Jeden z vlaků lze na zpáteční cestě vynechat, protože přechod mezi stanicemi (začínající dost neromantickým obcházením vápenky v plném provozu) je cca 1,5 kilometru většinou přes les. Samotná jeskyně je s provázením po nepříliš velkých skupinkách. Velké být ani nemohou, protože by na té klikaté cestě byl problém s výkladem. Před jeskyní je velký vyřezávaný netopýr a skutečně zde v létě netopýry ... nenajdete, protože do jeskyně se ukryjí jen na zimu.



v Jeskyni Na Pomezív Jeskyni Na Pomezíbezedná jáma v Jeskyni Na Pomezív Jeskyni Na Pomezí
nejvyšší dóm v Jeskyni Na Pomezí