Datum: 21.03.2021
Autor: Mapař
"Přejete si kávu, pane?"
Ve voze je větší soukromí, než jaké v něm měli Masaryk - nebo Ceaușescu. Na okamžik se jako v kině odkrývá výhled na mrznoucí policejní hlídku, která tam dole drží prostý lid v jeho ohrádce.
"Kolik cukříků?"
Den je velmi chladný a začíná sněžit. Správce č. 25085 se nechová dobře k mému majetku. Na tu práci nemá předpoklady. Bude nutné ho vyměnit. Prozatím je čas využít "příznivé" počasí a čtvrt století po začátku studia trochu zavzpomínat.
Ne, takové dny se moc nehodí k výkonům. Vítr nic moc, ale trocha sněžení má být všude. Proto dává smysl si v klidu a pohodě představit současné Brno.
Minulost - co vlastně znám z Brna: Když se ohlédnu do svých studentských let, znal jsem cestu od Zvonařky k Grandu, od Grandu na náměstí, pár tramvajových linek, trefil jsem na posluchárny a laborky rozeseté po městě a maximální odvaz byla kanoistika na Svratce (dodnes utkvěl v paměti Ledňáček či neúmyslná zimní koupačka). Menzou a kolejemi by výčet mohl končit. Informatika s veškerým doplňkovým menu nebyla až taková sranda.
Jak Brno vypadá po 20-ti letech, když člověk vynechá šaliny a prostě jen jde?
Na tom městě je 20 let od jeho opuštění znát. Počínaje známými hodinami na náměstí. Před čtením času doporučuji začít luštěním něčeho jednoduššího - třeba hieroglyfů. Budovy také vypadají lépe, ulice udržovanější. Lze poznat i některé profláknuté obchůdky, které mezitím změnily sortiment. Třeba z oblíbeného okénka s pizzou nedaleko náměstí se stala cukrárna. Frekventované cestě mezi Zvonařkou a Hlavákem dává Šmrnc nákupní galerie Vaňkovka.
![]() | |||
Je čas popojít. Protože složitá elektronika není věc do extrémních podmínek, bude třeba oželet GPS a vystačit si se sledováním kompasu ... a tramvajových kolejí. Už nedaleko za centrem to začíná: Budovy fakult, vysokoškolské koleje (ty Kounicovy si zvenku i po letech zachovávají svůj "osobitý ráz"). Můžete se občerstvit u otevřeného stánku. Pokračujete Purkyňovou, kde se na chvíli podaří utéct do pustého okolí dlouhé silniční nudle. Poté další studentské ubytování. Pokud odbočíte a přejdete po mostě dálnici, pak máte před sebou celý les fakult, technologický park a bůhví co všechno.
![]() | ![]() | ||
Začíná být patrné, proč má Brno v lidových bájích a pověstech takový zvláštní status. Tradičně se od Brna očekává, že je to město. Ve skutečnosti je celé Brno jeden velký univerzitní kampus.
Lze začít prohlídkou okolí Fakulty strojního inženýrství. Samotná výšková budova je za posledních 20 let trochu graficky vytuněná, ale lze se tu chytnout jedné milé maličkosti: Turbíny vystavené před ní. Působí až podezřele nově. Lze hádat, zda je to ta samá turbína, co před dávnými lety, nebo byl odněkud stažen update. Vzhledem k materiálům, ze kterých musí být vyrobeny takové turbíny, bych nezavrhoval možnost původní.
Některé budovy dole jsou tuším nové. Není nutné to zevrubně zkoumat, protože to není tím, co mě zajímá. Kdesi tam na konci je začátek: Přednášková hala s hodinou Algebry a geometrie v podání profesora ...
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ||