opáčko

Datum: 08.11.2020
Autor: Mapař

Po týdnu zase na čerstvý vzduch. Jediný problém je zamračeno s nízkou oblačností. Když přidám teplotu kolem 5°C, vychází z toho prázdné lesy.

Ačkoliv opakuji předchozí trasu, neopakuji tu samou chybu. Světla jsou nabitá. Tentokrát mám chybu krásnou, novou, svěží...

Už krátce po odjezdu se mi zdálo, že vynechání čepice není úplně ono, ale mávnul jsem nad tím rukou. Dokud se namáhavě kodrcám nahoru k lesu, je vše v pohodě. Konečně v lese. Abych stihl vyšší partie za vzdáleným městem, jdu bez zastávek rovnou na sjezd k silnici.

V dnešních dobách se pro jistotu snažím chránit před přetížením. Když mi pětistupňový vzduch při sjezdu snaživě leští lebku až pociťuji zvýšené prokrvení, mám důvod nad tím začít přemýšlet. Mám samozřejmě oblečení, ale na sobě. To by byl v zimě trup. Co s tou hlavou udělat? Otevřu batoh a podívám se do nářadí.

Olej ne, pumpička ne, klíče ne, hard na utírání nářadí ... hurá! Takže čepice pod helmu by byla.

Další cesta je celkem fádní, až na to, že v kopcích jsem odbočil příliš brzy a užil jsem si trochy bloudění. V lesích se očividně pořád maká. Viděl jsem i této studené šedi dělníka spalujícího klestí po těžbě dřeva.



Vytěženého dřeva snad ještě přibylo.V kopcích se pracuje i dnes.