Datum: 31.03.2019
Autor: Mapař
V sobotu si užívám botanické vyjížďky. Koniklece, sasanky, plicník, jaterníky i pryskyřníkovité vlévají krajině novou krev do žil. Naproti tomu na Šobesu optimismus tak velký není: Spodní vody je málo a další suchý rok zde může být problém dokonce i pro révu. Zatím je zde živo a ještěrky zelené jsou k vidění jak na vinici, tak v ledničce.
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Tentokrát jsem zde hlavně pro tuto neděli. Přijedu, užiji si společné oficiální vyjížďky a bude dobře. Tudíž přijíždím na sraz, ostatní účastníci se navzdory změně času na letní sejdou a můžeme... moment. Je tu jeden problém. Kde je organizátor? Zvedám tedy telefon a než se naději
"... onemocněl. Jsou tam děcka? Ne. Vezmi je někam do Podyjí."
je ze mě führer. Léta propagandy jsou nesmysl. Takto se to dělá.
Možná trochu krotší verze klasiky přes Šobes. Dnes to nevypadá na MTB maraton, ale vzdálenost asi problém není. Minimálně jedna pěkná vyhlídka.
V Popicích se to mění na dvě pěkné vyhlídky. Sealsfieldův kámen je docela v kurzu. Nikam nespěcháme. Máme celý den. Zrychluji až v blízkosti Havraníků, protože na první občerstvovačku se odbočuje doleva - ne doprava. Naštěstí se zase shledáme. A poté dělíme na dvě názorové frakce - silniční a polní.
![]() | ![]() | ||
Další shledání je na vyhlídce Devět mlýnů. Je odtud hezký výhled na ty mravenečky, co se z nějakého důvodu vydrápali nahoru k tomu domečku uprostřed vinice. Za chvíli se tam drápeme taky. Včerejší nádherně kořenité Rulandské šedé doplňuji Tramínem červeným a měním cvaklou duši. Celý kopec se hemží ještěrkami. Posilněni pokračujeme dál.
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | |||
Určité pozitivum stoupání na Šobesu je jeho rozdělení: Když vyjedete dlažbu ke stánku, tak asi dáte chvíli pauzu. Po dalším stoupání je kus rovina a teprve pak je ten poslední kopec. V posledním úseku už jsem byl očitým svědkem, jak se stoupání přestávalo baterce jednoho elektrokola líbit.
![]() | ![]() | ||
Podmolí je zatím zavřené. Nejlepším dostupným cílem se jeví Bezkov.
Po příjemně stráveném dnu a zalepení další duše se loučíme v Gránicích.