Zima znojemská - obleva

Datum: 02.02.2019
Autor: Mapař

Záběry sobotní vichřice na Moravě musejí pocházet buď z hřebene Beskyd, nebo z archivu. Možná testovací vlaštovka, zda si toho někdo všimne, nebo už lze přistoupit k další fázi ... :) Tady je celý víkend klid.

V druhé půlce zimního spánku přece jen chvíli přemýšlím, zda na to kolo opravdu jít. Pak vstanu a jdu. Docela mě zajímá Vranov, protože větší množství srážek by mohlo s hladinou trochu pohnout. Ale abych to neomezil na jeden cíl, trochu si ten zdejší kraj užiju. Sousedům vykvetly sněženky. V jakém stavu mohou být sněženky pod Šobesem?

Zamračeným dopolednem projedu skrz Gránice k Mašovicím. Gránice jsou dobré tím, že v nich není třeba dávat na nic pozor a lze pustit mozek na dovolenou. Lom přitahuje všeobecně - ne, dnes nemám plavky.



Na chvíli se z jiných dimenzí vracím k lomu v Mašovicích.

Zatímco se přes Podmolí dostávám na Břečkov, je čím dál tepleji a obloha se čistí. Konečně slunce! V takovém počasí si trochu zarochním na jedné lesní cestě, po které si vyjedu na Větrník. Jak je to dlouho, co jsem tu byl naposled! Cesta je sice pokrytá tajícím ledovým škraloupem, ale z okolní vlhké země osvětlené sluncem nesměle zavanou první vůně jara.



Po předlouhé době vyjíždím Větrník.Lávka nad Zadními Hamry má v paprscích vracejícího se zářícího svůj zvláštní půvab.

Z Větrníku sjíždím k Zadním Hamrům, kde řeka skáče po kamenech o poznání veseleji než v létě. Vše vypadá jako jaro, ale začátkem února by ještě nemělo být. Dokonce ani na jižní Moravě ne. Z útulného údolí mizím po serpentinách nahoru. Dalším bodem má být vyhlídka u Claryho kříže. Ukazují se dvě věci: Voda v nádrži se obnovuje a vozovka na hrázi vypadá, jako že by snad už mohla být.



Vranov je zalitý sluncem. Serpentinami pokračuji nahoru z údolí.Vody v přehradě viditelně přibylo.

Teď už zbývá jediné: Podniknout vyjížďku za sněženkami.

Konečně na asfaltu, ale mám protivítr. Sice nic moc, ale jede se špatně. V Lesné odbočím na Břečkov, abych pokračoval k Podmolí. Respektive - zůstává u podmiňovacího způsobu. Když se v jednu chvíli vrátím z jiné dimenze, vidím že mám směr na Bezkov. Nemuselo by to být špatné, ale na nejbližší křižovatce provádím opravu.

Konečně jsem z protivětru na asfaltu pryč a v lese zapadám do rozměklé půdy. Naštěstí Lipínská cesta míří dolů a dostávám se ke sněženkám ... schovaným kdesi v zemi. Takže tady ještě nic.

Zbývá se jen rychlovkou dostat přes Monte Bů domů. Rychlovka přes měkký terén dnes nějak trvá. Vytlačím stoupání v Popicích, něco u Konic, Tremperk vzdám taky. Hypoglykemie je taková, že si později v restauraci nechám část jídla zabalit, protože ho nejsem schopen na místě sníst (a nevrátit ho vzápětí na stůl). Asi to chce trochu cvičit a něco mít sebou.