na Praděd

Datum: 19.01.2019
Autor: Mapař

Příležitost dělá výletníka. Jsem kdesi ve středních Čechách nedaleko Kolína. Je večer. Co kdybych si zítra někam vyrazil do hor? Vezmu seznam pohoří a seznam vlaků.

Krkonoše? Jizerky? IDOS mě žene přes Prágl, přestupy, autobusy, spousta času. Beskydy jsou daleko. Co Jeseníky? Podívám se na mapu a zapíchnu prst do Koutů nad Desnou. Do nich proto, že koleje už dál nevedou a poblíž je Praděd. Tam by to časově šlo a píšu si tahák s nalezenými spoji.

Jak mám dojít nahoru? Bude tam asi trocha sněhu.

Vyhrabu ze sítě informaci, že tou trochou se myslí cca 2 metry. Aha, takže v pohorkách ne. Když na půdě prohrabu hromadu pastí s chycenými myšmi, nalézám běžky a způsob pohybu je jasný.

Informace ale říkala ještě něco navíc: lavinový stupeň 3.

Znovu k "rýsovacímu prknu". Jak že je ta cesta? Vidím, že se dělí na dva typy terénu: les a hřeben. Takže coby běžkařská trať vychytané.

Ranní budíček ve 4:15 nabízí nový netradiční pohled na celou akci. Nakonec se zvednu, najím, vezmu připravené zavazadlo a oblečení a jdu na nádraží koupit jízdenku. V 5:22 práskne mašinfíra do koní.

Valašský expres mě vyklápí v Zábřehu na Moravě. Zde mám chvíli čekání, ale příjemně překvapí pěkné zateplené nádraží. Stejně tak osobní vlak do Koutů nad Desnou. Očekával bych rozvrzanou herku, ale je tu novější pohodlný vlak. Přesně dle jízdního řádu jsem 9:06 na místě.

Takže žádné velké zdržování, popadnout výzbroj a na Praděd URRÁÁÁ!

Princip je jednoduchý: Držím se zelené, dokud je schůdná. Až schůdná být přestane, bude to tím, že její zimní běžkařská varianta (a letní cyklistická) zatáčí vlevo. Sjízdnost je ta dobrá zpráva. Špatná je ta, že ke 4,5 km po zelené na Švýcárnu přidají ty serpentiny asi dva další.

Zpočátku mi teplá zimní móda vyhovuje, ale s pokračujícím kopcem s stoupajícím sluncem to přestává být dobré. Rozepínám tedy bundu a sundávám čepici.

Už brzy dopoledne se začínají objevovat lidé v protisměru. V té chvíli jsem předpokládal ubytované lidi na Pradědu, ale později to přestalo vysvětlovat to množství. Teď po další kontrole a vyloučení všeho nemožného je tím co zbylo: Ovčárna. Silnice vede až tam. Jinak by se nemohlo v tuhle dobu dostat tolik lidí tak vysoko.



Vyhrabávám se ze stínu. Vrcholky kopců jsou zářící sněhové pusinky.Za zatáčkou už budu mít sluníčko ... a další stoupání na zahřátí.

Cesta na Praděd je až na pár výjimek jen stoupání nahoru. Cestou míjím chatu Švýcárna obleženou lidmi. Už z dálky je krom Pradědu vidět příčnou cestu s davem jdoucím k vrcholu. Je to sice všechno nekrytý terén, ale kopec je jen pozvolný.

Po téměř čtyřech hodinách konečně zde. Teď bych rád trochu tepla. Vchod je z té druhé strany. Je zde restaurace ... kompletně zasekaná. Když si jeden člověk přišel k pultu pro kofolu, vrchní držíc v ruce sklenice s kofolou říká: "kofolu nemáme".

OK. Kromě restaurace je zde bufet, kde to krom peněz bude stát ještě mládí ve frontě.

Pak je tu díky bohu ještě automat s čajem.

Naštěstí mám nějaký vlastní žvanec, tak jen nafotím okolí, trochu se oklepu a padám dolů na vlak. Zajímala mě možnost výhledu na Tatry, ale zrovna tím směrem jsou mraky. Jak dvoutisícovky nadzvedávají proudící vzdušné masy nahoru, tak si vyrábějí vlastní kouřovou clonu.



Rozhledna je přístupná - za kilo a čekání na personál. Jinak je z okolní plochy výhled jako ... z nejvyšší hory.Vevnitř je restauce, bufet a v tomto dni bohudíky i automat.Při pohledu k východu jsou Tatry zaktyty oblačností.Výhled na Petrovy kameny a Vysokou holi.

Tahle část cesty jde nějak rychleji. Na nejprudších místech se nespoléhám na plužení a jdu trochu do obloučků. Zpáteční cesta trvá ani ne polovinu cesty tam. Na nádraží opouštím prostor svého taháku a nasedám do úplně jiných vlaků. Teprve v Zábřehu na Moravě mi při pohledu na informační tabuli odjezdů dochází co se děje:

Když hledáte kombinované spojení přes více úseků tratě, pak pro daný úsek vyhledávání vrátí ten první spoj, který nalezne. Byť by to byl povinně místenkový vlak jako LeoExpress, nebo RegioJet. Tím pádem tento vlak překryje ten bez povinné rezervace. Výsledkem je nepoužitelná kombinace pro toho, kdo nezná přesný čas jízdy. Naštěstí v jízdních řádech takový filtr je. Jen ho použít.