 |  |  | |
Datum: 23.09.2018
Autor: Mapař
Zatímco v sobotu se vrhnu raději na hromadu hub v lese, než na hromadu ochutnávačů ve frontách, na neděli se těším. Klubová uzávěrka sezóny je decentnější akcí. Tentokrát bude mít dodatečné body mimo oblast vranovské přehrady: Tedy krom Bítova (oběd, minipivovar a muzeum automobilů) ještě Petrovice (historická chalupa s doškovou střechou, ochutnávka medu, výlet na mokřad) a Rybníky (ochutnávka vína).
| | | |
Přicházím na sraz s pevným odhodláním pokračovat v abstinenci - už ani kapka kávy!
Autobusem dojíždíme na pláž přes Štítary. Uzávěra hráze tak mění i nástupní místo a pod mostem čekáme u provizorně umístěného pontonu. Dnes jsme zde brzy a není zde info, jakou lodí přesně pojedeme. U hráze nejprve couvá ta nejmenší, ale pak se ukazuje, že pouze uvolňuje místo pro odjezd té velké.
Zanedlouho si naložíme několik bedýnek s baštou a nápoji, děvčata přispějí nakrájením klobásek, odšpuntujeme a můžeme vyrazit (pod) plnou parou vpřed. Kafe žádné. Takže zatím v pohodě. Krom jiného je zde i ochutnávka pralinek. Je to v podstatě představení ještě ne zcela zavedeného místního výrobce LUI chocolade. Takovým typickým znakem pralinek je jejich obarvení - nejsou ponechány hnědé.
Dozvídám se mimo jiné o různých zdejších zákoutích a rostlinstvu. Teď při nízkém stavu vody je představa původního údolí nezaplněného vodou bližší. Musela to být zvláštní místa. Oblíbenou lokalitou je zde prý Růžová skála. Na mapě najdete spíš Hradiště Chvalatice. V této oblasti je vysoký ale úzký skalní výběžek vedoucí na poloostrov. Co jsem si mohl všimnout, skála má opravdu narůžovělou barvu.
 |  |  |  |
 |  | ||
Konečně loď přijíždí k Bítovu a ... otáčíme se. Žil jsem v domnění, že do pivovaru Tesák pojedeme pěškobusem. Trošku mě ta ztracená procházka mrzí, ale co naplat. Na vyhlídkovou palubu a zopakovat si místní zeměpis.
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  | |
Po dojetí do Tesáku AUTObusem, dobrém obědu a případné ochutnávce vzorků pivovaru (ve vinařském světě by se řadil někam k zelenému Sauvignonu) následuje Tatra muzeum automobilů. Asi nejvýraznější položkou (krom Fantomase) je zcela netatrový Buick. Klasická okřídlená amerika. Tuším, že tam bylo něco o 11-15 litrech/100 km (palivo svou vahou stlačí píst do dolní polohy).
 |  | ||
Po Bítovu následuje dost atypický přesun okolo Znojma do Petrovic. Menší obce, která má historickou chalupu (obývanou do 2009 a v historickém stavu zachráněnou nechutí k rekonstrukci). Doškové střechy už začaly prý být silně nedoporučované už za Marie Terezie. Nicméně z výkladu si pamatuji zmínku o dochované kovárně s doškovou střechou. Čestmír to vysvětlil kováním za studena.
Krom údržby historické chalupy se Petrovicích vyrábí různé druhy medu. Zde byla dost unikátní příležitost k degustaci dost odlišných vzorků hned po sobě. Když si takto dáte med akátový, pohankový, lipový, slunečnicový a ještě další, tak rozdíl nepřehlédnete. Chuťově překvapil slunečnicový, ale to může být individuální.
Následuje prohlídka místních mokřadů a jen na tom krátkém okruhu by si člověk mohl naplnit tašku houbami (pokud je fanda do žampiónů a bedlí).
 |  | ||
Zbývá už jen zajet na dnešní poslední štaci. Sklep Jaroslav Tichý v obci Rybníky. I když po celodenním výkonu se nenalévám jen tak, nakonec to nebylo marné. Zajímavá sušší verze Pálavy, jiný hezký sladký vzorek, a u červeného konečně přicházím na to, proč některé mají tak jemné tříslovinky (je to jako olizovat samet): Do vína jsou dodány bakterie mléčného kvašení, aby stáhly kyselost. Výsledkem je celkové zjemnění.
 |  |  | |