24 hodin v Tatrách

Datum: 01.09.2018
Autor: Mapař

"Tak se tě na víkend zbavím!"

Také doufám že jen na víkend. Protože byl původní spoj vyprodaný, jdu do LEO a výsadek ve Štrbě je proveden ve 2:45 - určitě tím není myšleno 14:45. Do začátku provozu zubačky je tak dlouho, že nemá smysl čekat. Už cestou vlakem jsem rozmístil potřebné rekvizity na své polohy a po opuštění obce budu pokračovat přes Štrbské pleso, Popradské pleso až po odbočku na Rysy v nočním Tatranském režimu: Tatranský režim je pochod se staženým zadkem a s pravidelnými cca 200ms trvajícími hvizdy pro včasné oznámení polohy. Představa, že na mě ze tmy vykoukne pár překvapených očí na chlupaté tváři s velkým čumákem a ještě většími zuby, není moc lákavá.

Zanedlouho se dostávám nad inverzní pokličku mlhy. V porostu se potkávám s netopýrem, kterému i přes rozdílné kmitočty možná ruším signál. Příště to vidím na pokorný návrat k ČD. Jak tma ustupuje a objevují se siluety hor, nic mi to dnes neříká. Příliš nevyspalý. Přijde mi, že existuje určitá relace mezi cenou jízdenky a jejími uživateli. Některým například přijde jako dobrý nápad vyprávět o půlnoci na téma stavby elektromotorů.

Za Popradským plesem už se dá mluvit o rozednění. Také narážím na první stopu turisty přede mnou. Když šlápnete do vody a pak na kámen, zůstane na kameni po omezenou dobu vlhký otisk boty. Hodina max. Po pár desítkách minut se ukazuje, že tento polský turista míří na Rysy - nebo spíš do oblasti Rysů. Přilba je vidět jasně a zbytek výbavy bude v batohu. Asi to nebude jen turistika. Naposled ho vidím svrchu, jak míjí Žabie plesa.

Pásek držící nůž se natahuje, jak je kůže vystavena potu. Je totiž uklizený dospod. Přemýšlím, zda tuhle část rekvizit už neuklidit do batohu. Jsem dostatečně vysoko. Měl by být klid. Ale musel bych najít místo v nacpaném batohu, tak aby to nepřekáželo. Tak jen utáhnu na další dírku.

Už jsem skoro u chaty. Je až s podivem, co na těchto šutrech hledá kamzík. První si mě prohlíží, než se mu vzdálenost 30 m přestane zdát vhodná. Druhý je ještě o deset metrů benevolentnější.

Dnes nezastavuji. Rozhodl jsem se využít situace a zmocnit se kořisti - liduprázdného vrcholku Rysů. To je tak: Je kolem 7 hodiny. Jak znám zdejší folklór, za ranního šera se možná konalo tažení za východem slunce. To dávno vylezlo, takže ti lidé už sedí na chatě u čaje nebo něčeho silnějšího. Zároveň je tak brzy, že sem ještě nedorazili dolňáci. Toho jediného, co vyšel přede mnou, jsem míjel nejméně před půl hodinou. Víc stop tam nebylo. Od chaty nahoru vedou červené ťápoty zanechané jistým Uljanovem, ale ty už jsou dávno vychladlé. Budu mít své vlastní Rysy.

S určitou opatrností se doklopýtám nahoru. Dnes se dokonce spokojím s oficiálním (a nižším) vrcholkem, protože ten neoficiální má trochu nešikovný nástup. Až takto nevyspalý. Sníh je pryč skoro všechen. Letošní léto zanechalo něco jen na stíněné polské straně. Nasadím bundu, nafotím a pokusím se chvíli odpočívat, ale na klimbání je tu zima. Do desáté hodiny se uklidím k sedlu Váha. Pokud chci slunce, nemám takhle ráno na zpáteční cestě moc možností kde zakufrovat.



liduprázdné RysyRysyneoficiální Rysyprotější štít z Rysů
zpáteční cestaareál u Štrbského plesaprotější štít z Rysůzbytky sněhu na Polské straně
sedlo Váha

Desátá minula. Pro opatrný sestup by to už mohlo stačit. Poblíž chaty potkávám jednoho z nosičů. Má toho hodně, ale zdaleka nejvíc asi bude vážit ten sud piva. Být nosičem, tak z tohohle způsobu využití sil asi vyletím z kůže: Dotáhnout až sem sud piva, aby ho první skupinka gastroturistů vyžahla na posezení. Nápoj hodný vynesení by u mě začínal na levelu 8-mi letého Havana klubu. U chaty se dnes zdržím ... abych si vyměnil ponožky za tlustší, které mi při sestupu lépe fixují nohu v botě. Rozdíl byl cítit okamžitě.

Svět se ukazuje až překvapivě malý. V oblastech pod chatou potkávám kolegu z práce. I když si později začínám všímat borůvek, pořád jsem na rozcestí k Hincovu plesu pár minut před polednem. Odtud znova nahoru. Chvíli před plesem se nad údolím objeví vrtulník a míří k Rysům. Dost dlouho se tam motá z místa na místo. Ty manévry spíš vypadají, jako když něco hledá, nebo se snaží dostat do nějaké pozice, než ve smyslu akce: "Zde je náklad a na tohle připravené místo ho složím." Ne. Ta doba, po kterou tam létá, vůbec nevypadá dobře. Nějaké další vydání novin možná bude od krve.

Nedělní poznámka: Je - Blesk píše o mrtvém 19-tiletém horolezci pod Dračím Štítem. Tedy kousek od Rysů.



chata pod Rysyautobusová zastávka Rysyprůvod na Rysy

V původním itineráři pro Hincovo pleso byl Kôprovský štít. Hezký cíl. Je na něm vidět, že sedlo vedle něj je vstupní branou do Roháčů. Skála mizí a nahoru se dostává oblý tvar rozsypané horniny. Sedlo ani není nijak zvlášť vysoké. Podívám se na něj, dokonce i nafotím. Pak strčím nohy do plesa a jdu zdolávat Hajany.



velké Hincovo plesovelké Hincovo plesoSedlo je vstupní branou do Roháčů.Kôprovský štít

Morálka vůbec jde do kopru. Mohl bych pokračovat v pokusu o nový cenový rekord pro Vysoké Tatry. Předchozí má hodnotu 7,4 € a dnešní raní přesun pěškobusem vytvořil ideální podmínky. Zatím jsem na nule. Ale je zde nařízení 619: Pokud jsem emocionálně kompromitován představou napěněného zlatavého moku, musím na další úspory rezignovat.

No a začínám si uvědomovat, že tomu tak je. Snad se znovu pokusit o rekord při nějaké příležitosti, kdy budu víc pohromadě. Zatím si dopřávám u Popradského plesa a u nádraží na Štrbském plese. U Štrbského na výběru místa dost záleží, protože první linie u vody je Klondike (pivo - 3€/1,3€). Už teď jsem dost přes 10, takže zubačka dolů to nespasí.

Kolem 19h jsem dole, abych zde pobyl do 1:10. Opravdu jsem si to měl zařídit lépe. Navzdory únavě mi 5 minut před půlnocí stačí zvýšit tlak nákladní vlak, co přijel na 2. kolej. Respektive: zvyšující tlak byla až představa rychlíku, co během chvíle přijede za náklaďák na 3. kolej, aby vzápětí zase odjel. Naštěstí to bylo jen odpojení tlačné lokomotivy (Štrba je skoro v 900 metrech) a náklaďák hned mizí. Tak se jako se zážitkem musím spokojit jen s 25 minutami zpoždění a hlasitě chrápajícím spolucestujícím.



Vracím se.Vracím se kolem Popradského plesa.zpět na Štrbském plese