Vánoce jako svátky klidu

Datum: 23.12.2015
Autor: Mapař

Co by jsi chtěla k narozeninám?

Klid.

Takové přání netřeba opakovat. Stačí si 23. prosince trochu přivstat a jedeme od zdejšího vánočního blázince někam do ... V tomto případě do Budapešti.

Proč Budapešť? Původně byla (ještě před tehdejším incidentem) ve hře ještě Paříž, ale nakonec seznáváme Budapešť daleko dostupnější (pár set metrů od baráku nasedneme na vlak a to je v podstatě vše) a pobyt v termálkách více splňující představu o klidu.

Vodní atrakce má ve výbavě více zdejších hotelů, ale my bychom rádi termální vodu. Ta je k mání především v lázních Gellért a Széchenyi. Asi 700 metrů od Széchenyi se daří zarezervovat hotel Mirage. Poblíž je velké náměstí se sochami panovníků celé historie Maďarska, park s dalšími památkami a ZOO. Tržnice je sice až u Dunaje asi 2 kilometry daleko, ale u jednoho výletu na trh za papričkami a klobásami čert vem 2 kilometry. Jako další zdejší pozitivum lze vnímat televizní vysílání v Maďarštině - takže o další rušivý prvek méně.

I oko netrénovaného turisty zaznamená už během příjezdu za předměstími Budapešti určité rozdíly: Je zde zjevně vyšší nezaměstnanost, takže v krajině lze vidět z vlaku více příbytků bezdomovců. Po příjezdu si jistě všimnete, že v Budapešti je dráž než u nás. V kombinaci s předchozím je zjevné, že zde pro většinu místních lidí bude velmi draho. S tím souvisí celkový pohled na předvánoční město, kde moc nevidíte davy pohřbené pod taškami se zbožím.

Jednoznačným plusem je v Budapešti vyzdvihnout dopravní systém. Vše rychlé, plynulé, bez nějakých opičáren. Semafory jsou seřízené tak, že poskytují plynulou a bezpečnou cestu i chodcům. Přestože jsme navštívili dost míst, za celou dobu jsme 2x vzali taxi a minimálně v jednom případě proto, že jsme zrovna neměli mapu. Zdejší taxislužba také působí dobře i cenově dostupně.

I když jsme nezavítali do interiéru žádného ze zdejších muzeí, na památkách ve městě je znát, že někdejší Uhersko bylo centrem pro půlku monarchie. Večerní výlet v oblastech parku u Magyar Mezőgazdasági Múzeum (www.mezogazdasagimuzeum.hu) lze jen doporučit.

Zdejší kuchyni se sice sluší poznat, ale gurmána zhýčkaného špičkami světové gastronomie asi neohromí. Nicméně jedna věc z Maďarska, kterou si téměř stopro občas dáte - langoš. V tradičnější verzi je zřejmě na místě kečupu smetana, ale úplně nové by to být nemuselo. Mohli jste to zažít už na Slovensku. Když pomineme úplně známé věci jako guláš a klobása (zdejší ostrá verze klobásy je ostrá doopravdy), zdá se, že v jídlech je významná drůbež a místo knedlíků frčí v tradiční kuchyni těstoviny (mohou vypadat jako maličké noky). Vína zde samozřejmě existují i nesladká, ale kvalita a forma Tokajského se zdá být hlídaná, takže když kupujete láhev správného tvaru se správným označením, tak to holt Tokajské doopravdy bude.

Tržiště Fővám tér (https://hu.wikipedia.org/wiki/Fővám_tér) se zdá být zaměřené na tradiční Maďarské výrobky. Vína, parpriky, klobásy, atd. Sháníte-li tedy něco takového, vypadá jako dobré místo, kde tyto výrobky máte hezky pohromadě, existuje výběr a naopak to tam nevypadá jako u nás když trhovci "unifikují" ceny.

Budete-li mít více dní někde v oblasti lázní Széchenyi (http://www.szechenyibath.hu), lze jednoznačně doporučit návštěvu zdejší ZOO. Není to sice takový obr, jako Pražská ZOO, ale expozice je i tak bohatá a na některých místech je pojata trošku kontaktněji (možná do té doby, než se někdo ze čtenářů pokusí jet na pštrosovi, nebo krmit klokany salámem...). Také jsou zde jediné kopce v Budapešti. Sice umělé, ale nebuďme detailisté.

Tak příště v Maďarsku :)