Prvomájová vyjížďka

Datum: 01.05.2015
Autor: Mapař

Konečně zase na chvíli ve Znojmě. Letošní prvomájová vyjížďka je zřejmě tou nejšedivější a nejmokřejší v dějinách cyklo klubu, ale nějakých 35 lidí ví, že neexistuje špatné počasí, ale jen špatné oblečení.

Dlouhé poprchávání bez konce trochu zjednoduší dětem VZP cup, protože dnešní dlouhá trasa zas až tak dlouhá není. Žádný Šobes, ale jen Králův Stolec. Dlouhá a krátká verze trasy pro dnešek tak nějak splynou.

Počasí dost nesedne Mirku Kučerovi, který provozovatele restaurace v Kravsku pobídl k nákupu 20 kilo klobás. Proto na startu vyjížďky s 35 účastníky vyhlašuje socialistický závazek 2 klobásy na osobu (Ten později v Kravsku splním na 150%).

U Králova Stolce nějakou chvíli čekáme na několik účastníků. Má se jednat o skupinu lidí s dítětem. Kdyby jste se zde někdy chtěli dostat na Králův Stolec, ztratili se a viděli cestu která jde dolů a dolů až k vodě, tak ta opravdu na tu vyhlídku nevede.

Čas běží a obavy z divé zvěře nezvladatelné rodiči narůstají. Zbloudilí účastnící jsou zařazeni do povoleného procenta ztrát a pro dobrý pocit telefonicky přesměrováni do Bezkova.

Místo velkého zdržování se přesunu nad Mašovice, abych v pohodě seřídil přesmykač a nafotil jezdce. Docela mě překvapilo, jak se dnes nesl zvuk. Luďkův hlas jsem v souvislosti se slovem "občerstvovačku" rozeznal na cca kilometrovou vzdálenost, kdy byl ještě schovaný někde mezi baráky ve vesnici.

V Bezkově se nechci moc zdržovat. Klobásy mi zatím leží v hlavě a budu rád, když se z ní přesunou do žaludku. Prý lze v Bezkově počítat s alespoň dvěma hodinami pro případný návrat. 21 minut vyřeší přesun do Kravska, takže když v následujících 78 minutách vypadnu, mohu ještě v Bezkově chytnout nějakou společnost.

Klobásky se teprve připravují, zde je také dobrá společnost a nakonec v klidu přestavím odjezd na 15:00, abych si ještě užil přesun přes Šobes, když jsem v těchto končinách už tak vzácně. Nejhorší pecka, co jsem se zde doslechl, je o tom, že zemědělka skončila a je na prodej. Nic už není jako dřív. Má střední škola. Obor, který měl, má a bude mít smysl, protože žrát se bude vždycky. Kde jsem si užíval hodin matematiky, která mě mírnou oklikou katapultovala k programování. Kde při jedné praxi jsem na školním statku okopával ovocné stromy a při tom jsem motyku zastavil pár čísel nad hlavou nenápadného králičího mláděte. Kde jsme celá třída sbírali z pole kameny a házeli na vlečku traktoru tak dlouho, až ten traktor začal hrabat. Na řidičáky A, B, C, T. Na spousty zvířat, porody telat atd.

Na dorážku se ještě dozvídám, že stará nemocnice končí. Tím způsobem, že jsou z ní nějaké obchodní či skladovací prostory, nebo něco na ten způsob.

Až se budete v kině dívat na nějaký další katastrofický film o konci světa, můžete se zoufale zasmát naivitě filmařů. Připadá mi, že konec světa probíhá přímo teď před našima očima. Nic pro velké plátno nebo cesty do Mexika - aby jste to náhodou neprošvihli. Prostě se svět jen mění. Převrací naruby. Nebojte. Neprošvihnete to.

V 15 hodin mizím směrem k Šobesu. Nebývám zde tak často, abych ho vynechal. Na Lipínské cestě je překvapivé množství pěších. V jednom místě vypadají shluknutí kolem něčeho a vypadá to na výklad. Později to ověřím vůči akcím pro veřejnost pořádaných správou Podyjí, ale neúspěšně. Jiná zajímavá věc jsou hromady dlažebních kostek v areálu správy parku. Asi tam na vzácné kytičky opatrně natlučou kameny, aby na ně náhodou nešlápli.

Správný čas se těšit na zítřejší vinařskou vyjížďku. Snad se tam nedozvíme, že v minulosti se dělalo víno i z hroznů, než to EU zakázala ...;-)