víkend se západní točnou

Datum: 28.02.2015
Autor: Mapař

Už se tak nějak hodí se ozvat. Ne že by se poslední měsíc nic nedělo, ale tohle je slušný web a ne facebook. Náročnější čtenáře mohu odkázat na pár zlomenin (http://www.mapar.cz/?article=20081012_vyjizdka, http://www.mapar.cz/?article=20091128_soukroma) a jeden smrťák (http://www.mapar.cz/?article=20100731_dovolena) z dřívějška.

sobota

V sobotu začíná den poměrně příjemně nad nulou. Přesto na sebe nakydám standardní zimní vrstvy - asi už stárnu. Vím, že do České Kanady by byl nesmysl se pouštět, když nemám najeto. Tak jen na východ k točně. Točnou nazývám místo za Vratěnínem, kde lze projet kolem cedule hranice kraje. Udělat si pár metrů výlet do Jižních Čech a pak se otočit. Ceduli mám od domu poměrně přesně 50 kilometrů. Trošku z toho mám obavy, ale když už jsem po dlouhé době tu, určitě chci cestou zpět dát i Graselovu vyhlídku a hodit čučku na sněženky pod Šobesem.

Nedaleko cedule vidím hodovat 2 dravce na zajíci sraženém autem. Kousek zajíčka už chybělo.

Během výletu se dost osvědčila zastávka ve Vratěnínu. V hospodě sice byla týden stará zabijačková upoutávka, ale nakonec zdejší kančí na šípkové omáčce spravilo chuť.

Během návštěvy Graselovy vyhlídky se začalo prosazovat sluníčko a ozývat ptáci.

Po průjezdu od Vranovského zámku se mi do serpentin tak úplně nechtělo. Proto jsem zamířil na Zadní Hamry. Těsně před stoupáním si to rozmýšlím a volím delší utrpení cesty přes Větrník.

Pod Šobesem v pozadí u sněženek někdo je. Příští den se Vlasta přizná k návštěvě sněženek někdy po čtvrté hodině a potvrdí i červenou bundu. Takže se tak nějak napůl vidíme už v sobotu.

V kopci před Konicemi vidím jedoucí traktor. Nějaký dýchavičný starší typ. Takže teď ... Stroj byl očividně starší a unavenější než já.

neděle

V neděli se setkávám v devět s Luďkem i Vlastou. Čeká nás takové kratší dopolední svezení, které později odhadnu asi na 45 km. Je jen mírně nad nulou, mlha, ale jinak škaredě není. Zvolna jedeme okruh tvořený Plenkovicemi, Olbramkostelem, Lukovem a Šobesem. V Kravsku se čím dál víc prohlubuje výhodnost využití části cesty kolem rybníčku. Ale současně slyším i vzpomínky na cesty typu "tady vidím skulinu v lese". Snad zase brzy.