Datum: 31.03.2012
Autor: Mapař
Ta molekula nebyla živá. Alespoň ne v jakémkoliv běžném slova smyslu. Přesto ale její chování život neuvěřitelně připomínalo. Kdesi v pekle za vysokého tlaku a v koncentrovaném roztoku všeho možného začala produkovat věrné kopie sebe sama. Tyto kopie začaly vytvářet další kopie a zároveň se rozvíjela jejich schopnost provádět neočekávané nové triky. Proč? Protože se jednalo o triky související s jejich reprodukcí. Kde nebyl rozvoj, nebyla ani reprodukce převyšující konkurenční molekuly. Základní princip života tak byl dán jednou provždy.
O 4 miliardy let později v krátkém škytnutí dějin zvaném „civilizace“ - Dva mají první rande:
„Moment. Vibruje mi telefon.“
„Aha. To je (uvede některého z příbuzenstva). Mohl by si konečně dobít kredit.“ Zavolá zpět a chvíli naslouchá. Po skončení hovoru následuje další akce. Něco jako:
„Promiň. Budu to muset dnes přerušit…“
A to je v podstatě vše. Obdařená osmnáctka to může udělat bez následků. Průšvih to je po překročení určitého věku. Každý živý tvor se musí v první řadě postarat sám o sebe, pokud má zůstat živým. Možná vaši možnost pokračování v budoucích generacích neukončí nemoc či nehoda. Možná to bude vaše váhání nebo třeba jen telefonát v nesprávný čas. Pak už jen dožívání a totální konec.