Datum: 22.03.2009
Autor: Mapař
S blížící se Primaverou se na sraz nedělní vyjížďky dostavila „obrovská“ skupina 3 lidí včetně mě. Tonda se po zimním sjezdování objevil netradičně na RB s předsevzetím se normálně projet. Jirka je zde pro to, aby se před Primaverou alespoň jednou posadil na kolo a potrénoval. Prý nejezdil.
Navrhuji jako cíl Vranov. Vzhledem k okolnostem to vypadá jako rozumná volba, pokud se tam nebudeme dostávat nějakou krkolomnou cestou. Vyrážíme Gránicemi do Citonic a odtud po silnici otevřeným terénem do Lukova. Vítr je opravdu nepříjemný. Jedu v klidu a nechávám ostatní v závětří. Za Lukovem konečně zapadneme do lesů a po zbytek cesty do Vranova z nich téměř nevystrčíme nos.
Když v současné době obcházíte Plhoňův jump, je až nepochopitelné, jak by někoho vůbec mohl napadnout pokus objet ho na kole. Tonda tvrdí, že skála se hnula a cesta je proto užší. Že by mrazové zvětrávání bylo takto rychlé - prakticky před očima? Vždyť od příhody, která dala skalisku jméno, to není tolik let. Mohu zapátrat v archivech a poté pořídit fotky ze stejných míst. Uvidíme.
Nechtělo se mi kodrcat dolů terénem, tak ke sjezdu využívám signálku. Počkám na rozcestí a pořídím pár fotek. Dost jsem zíral, jak Jirka smaží sjezdy. Mít celopéro, tak by se nejspíš pokoušel přetahovat s Tondou o první místo.
Ve Vranově se rozejdeme. Jirka pokračuje bez zastávky, Tonda si dá jen pití a já jako obvykle tankuji plnou nádrž včetně zmrzlinového poháru po hlavním chodu.
Mimo to mám ještě jeden záměr: Když zima nechce odprejsknout sama, je potřeba ji pomoci násilím. Z moci, která mi byla svěřena mnou samým, proto oficiálně zahajuji na Vranově koupací sezónu a žádám po čtenářích tohoto článku, aby se neodkladně přidali. Zbytků ledu ve Švýcarské zátoce si nevšímejte.
O kus dál se jaro ukazuje v lepším světle. Na konci zátoky kvetou jaterníky.