 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  |  |
Datum: 05.07.2008
Autor: Mapař
Pro červencový víkend si rozhoduji užít nového působiště. Pozice ve středních Čechách mi velmi přibližuje hned několik pohoří a řadu dalších zajímavých míst. Na poprvé volím výlet do Krkonoš. Když už budu v Krkonoších, tak se pochopitelně nespokojím s ničím menším, než Sněžka. Dál už nastavá série naprosto protichůdných očekávání a reality:
| Doměnky | Fakta |
|---|---|
| Naleznu nepříliš nákladný penzion či hotel. | V pátek došlo odmítnutí webové rezervace. Nechám si doporučit něco jiného. V časovém presu před pracovní poradou vybírám hotel Bílá Labuť specializující se na náročnější klientelu. Takovým zbývá nějaký pokoj vždy. |
| Na ubytovně vyzvednu připravený batoh a na kole bez problému a včas dojedu na Masarykovo nádraži. | Jedu tuto trasu poprvé na kole a teprve teď vidím všechny ty značky. Na Palmovce kapituluji a přesouvám se z dopravního pekla tam na povrchu do podzemí. Na nádraží se dostávám poměrně natěsno, ale vlak stejně bude mít zpoždění. |
| V Chlumci nad Cidlinou normálně přestoupím. | V Chlumci nad Cidlinou stojím na straně přivrácené k dalšímu spoji přede dveřmi zavazadlového prostoru jak trubka, zatímco paní průvodčí otevřela opačné dveře a diví se, kde jsem (o přestupování věděla). Aniž bych to moc rozváděl, přestupování nepokračovalo zrovna nejklidněji. |
Docela grogy nalézám hotel Bílá Labuť (při příjezdu omylem hledám rezervaci v restauraci, místo na recepci) a pak už jen odevzdaně vyklopím 18 kilo za dvě noci. On je to jinak příjemný hotel s ochotným personálem. Když jsem požádal paní recepční o takovou úschovu kola, abych se k němu v 1 hodinu v noci dostal, šlo to hned a bez problémů. Přeskupím věci v batůžku a do odjezdu mi zbývají asi dvě hodiny zírání na strop.
Je několik způsobů, jak skloubit kolo a Sněžku. Tím zřejmě nejjednoduším je dojet na Luční boudu, využít úschovny a ten kousek dojít pěšky. Pokud chcete jako já nafotit úsvit, budete se v tuto roční dobu potloukat kolem Luční boudy už před 4. hodinou - tudíž žádná úschovna. V některých diskuzích jsem viděl poznámky o tom, že na silnici z polské strany se snad i smí jet. (?) To znamená, že by jste do Polska od Luční boudy kolo dotlačili či donesli, což zakázáno není a pak Sněžku vyjeli. Ovšem výjezd po hrbolatém (a za vlhka velice kluzkém) kamenném dláždění by nebyl nic moc. Znojemským mohu připomenout dláždění pod vinicí Šobes. V případě nějakého raního dobrodružství se tedy nabízí možnost pod rouškou tmy jednoduše kolo přivázat někde na odvrácené straně budovy a jít.
| Doměnky | Fakta |
|---|---|
| V tuhle denní dobu nebude venku ani noha. | Už před Výrovkou potkávám první pěší zakuklence s čelovkami štrádující si to stejným směrem jako já. Vychází najevo, že dnes se koná 32. ročník nočního výstupu na Sněžku za východem slunce. Akce zahrnuje 50 km chůze a účastní se jí snad stovka lidí. |
| Za krásného letního jitra pořídím pěkné fotky svítání z nejvyšší české hory. | Už před památníkem obětem hor jsem nucen použít zbývající kraťasy a trička, pokud se nehodlám stát tou další. Přidávání vrstev je poměrně problematické rozhodnutí, protože v případě propocení mi nahoře nezbude nic suchého. Jsem zde příliš brzy a současně bych neměl zastavovat. Sesedám z kola a s ostatními pokračuji pěšky na Luční boudu. |
Na Luční boudě se příchozí potkávají s těmi, co tam spali. Stihnu akorát přivázat kolo za boudou a jsem znovu na cestě. Pokuším se ostatní předejít a nafotit čelo výpravy, ale had lidí snad nemá začátek. Vrchol Sněžky se ve tmě a mlze zdaleka ohlašuje kvílením větru kolem budov. Zvuk působí, jako by někdo pumpoval vzduch do obří flétny. Takto mine čtvrtá hodina a mine i pátá. Vítr ani mlha nepolevují. Některým dobře oblečeným lidem je zima. Pohled na dres s krátkým rukávem a kraťasy ani neřeší. Jde to mimo ně, podobně jako by jste přírodnímu národu ukázali letadlo. Marné čekání na východ slunce (už dávno vyšlo) nakonec nezbývá než odpískat a vrátit se na Luční boudu. Uvnitř v závětří (záměrně nemluvím o teple) počkám s několika dalšími lidmi do 9. hodiny. Lze koupit čaj nebo celou snídani.
Sestupuji z těch vyvýšených odkrytých prostor poměrně rychle. Na delší dobu zastavuji až v 800 m u borůvek. Do hotelu se dostávám odpoledne po zhruba 33 hodinách beze spánku.
| | | |
| | | |
| | | |
V krásné neděli se rozhoduji navštívit údolí údolí Labe. Z Vrchlabí se lze dostat velice snadno do Špindlu. To je méně než půlhodinka svižné jízdy po hlavní silnici. Odtud vede pohodlná asfaltová cyklostezka dál údolím proti proudu. Ta končí až někde pod Pudlavským vodopádem. Odtud se přes kamení proplétá úzká pěší cesta k Labské boudě.
Na konci cyklostezky ukryji, očešu a připoutám svůj stroj. Poté inspirován řešeními a'la Mr. Bean jdu dál pěšky s předním kolem v ruce. Abych se vyhnul další překládce kola na železnici, vyhlédnul jsem si tentokrát autobusový spoj (kolo rozložené na jednotlivé části se někam do kouta kufru pohodlně vejde). Ten mi odjíždí v 15:25. Mohu tak včas dojít až k Labské boudě a vrátit se nazpět.
Labská bouda není k přehlédnutí ani ze zdola. Se svými rozměry zaoceánského parníku se tyčí přímo u hrany údolí. Tento klenot socialistické architektury postavený ve stylu "poroučíme větru, dešti" zdobí funkcionalistická plochá střecha mimořádně vhodná do zdejších podmínek. Kdyby sem někdo prdnul Empire State Building, vyšlo by to nastejno.
| Doměnky | Fakta |
|---|---|
| Požádám řidiče o otevření levé části kufru. Tam hodím rozložené kolo, které v těch místech nebude nikomu překážet. |
Požádal jsem řidiče o otevření levé části kufru: "Kola neberu." Nevím, co
si z toho mám vybrat. Zda je to nějaký jeho světonázor, či co. Chvíli na to
jedna ze spolucestujících říkala, že když to mám složené, ať to tam dám.
Vejde se.
Vešlo se a ještě zbylo. Jdu si koupit lístek. Když řidič při zavírání kufru objevil kolo, ztropil zcénu, za kterou by se nemuseli stydět v Národním divadle. Mimo jiné projevil dobrou vůli vyhodit kolo a zdrhnout se zaplaceným jízdným. Na to, že celou jednu polovinu kufru skutečně po celou cestu nepoužíval, docela zajímavé. Soudě podle toho, jak se spolucestující bavili, si už nejspíš nadělal spoustu "dobrých přátel". |
Co dodat? Jeďte do Krkonoš. Čeká vás úžasná dovolená plná nezapomenutelných zážitků.
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 | |||