výlet za nutriemi

Datum: 16.03.2008
Autor: Mapař

Na dnešní vyjížďku se těším už proto, že dnes mají být v Mašovicích na jídelníčku nutrie. Vyjížďkovou tradici dnes drží jenom Tomáš. Čekáme do 9:20. Mohl by se tu objevit buď Radek Stojaspal (ten se zmiňoval Tomášovi), nebo Čestmír (ten říkal mě, že alespoň na své vlastní narozeniny by se mohl svézt). Tom byl včera na Vranově, tak si z nabídky sever, nebo východ vybírá jih. V Rakousku má být krom silničních tras i několik vinařských stezek.

Do Rakouska se máme dostat někudy kolem Ječmeniště, ale cestou začíná pršet. Ne moc. I tak je to úplně jiné počasí, než při včerejším trénování intenzity v kraťasech. Chvíli se rozmýšlíme, ale nakonec pokračujeme dál k Ječmeništi. Zaslechl jsem něco v tom smyslu, že Ječmeniště je na prodej. Snad prý stačí kolem 20 mega a můžete začít vydělávat na těch pěti zbloudilých turistech ročně. Osobní odhad je, že to nejde pokrýt, ani když budete turisty rozprodávat po orgánech. Je tam sice hospoda i možnost ubytování, ale nedovedu si moc představit, kam odtud jít. Posledním datem, kdy jsem si tam dával jelení guláš z jelenů chovaných na místní farmě, byl květen 2004. Šlo tenkrát o vyjížďku za vínem.

Odbočení do Rakouska se nepovedlo. Tentokrát bychom ani neměli podle čeho jet, protože jsem zapomněl mapu. Teoreticky by v těch místech měly být dvě použitelné odbočky vzdálené od sebe zhruba 2 km. I kdybychom trefili některou z nich, nebudeme vědět kam dál. Déšť se držel. Toma už to moknutí nebaví a do Mašovic ho nedokáže přitáhnout ani nutrie. Po vystoupání Teras u Ječmenitě jede přes Vrbovec rovnou domů. Já pokračuji přes Šatov a Šobes do Mašovic.