rehabilitační vyjížďka

Datum: 25.11.2007
Autor: Mapař

Na oficiální klubové akci byla podobná účast, jako na pravidelné nedělní vyjížďce v době její největší slávy. Něco kolem 15 lidí. Nicméně buďme rádi, že zde nějací lidé jsou. Čeká nás pohodových 20 km detoxikace. Po nich budeme opět svěží jak rybičky. Konečně zase jednou vidím na kole Čestmíra. Je zde i Luděk, Petr Přibyl, Lenka a dost lidí, s kterými se běžně na vyjížďkách nesetkám.

Prvním bonbónkem byl úsek od Aralky k serpentině na Hradiště. Konečně je ve sjezdu troška kluzkého bláta pro zpestření. Poté jedeme Gránicemi ve směru na Andělský mlýn.

Výjezd z Gránic k Šafářce je dost kvalitně rozbředlý. Mám nejlehčí převod, zadní kolo hrabe a na zdechoskopu zničeho nic 160 tepů. Přede mnou jel Luděk a co jsem si všiml, ti za mnou už tlačili. Zde byl nejspíš rozhodující vzorek na zadním kole. Bez něj by sebelepší výkon nepomohl.

Před Mašovicemi se vedoucí skupina rozhoduje odbočit ze silnice dřív, než se dostaneme do silného gravitačního vlivu Hospody u lesa. Po noci ze včerejška na dnešek by to nebylo to pravé. Míříme mírnou oklikou k Čertovu mlýnu, který bude krátkou zastávkou při cestě na Králův Stolec.

Na králově Stolci konečně využiji svůj monstrstativ, takže na fotce jsme opravdu všichni. Petr je dnes v dobrém rozmaru. Před odjezdem zavolá "chytej" a něco mi hází. Jak to "něco" letí vzduchem, tak se po tom doopravdy natáhnu a on to byl kus koňského koblihu. Nicméně má i jiné zajímavé nápady: Třeba ten se zastávkou na mišpule. Mišpule byly zralé, slaďoučké a bylo jich hodně.

Cílovým místem bylo Hradiště. Je tam pěkná, nová, vyhřátá hospoda.



Na oficiální klubové akci byla podobná účast, jako na pravidelné nedělní vyjížďce v době její největší slávy. Něco kolem 15 lidí. Nicméně buďme rádi, že zde nějací lidé jsou. Čeká nás pohodových 20 km detoxikace. Po nich budeme opět svěží jak rybičky.Petr přijíždí tentokrát sám. Na Vlaďku byl večírek náročný až příliš.Konečně tu po náročném večeru máme i Čestmíra. Tak to má být. Kam by ty vyjížďky spěly, kdyby se musely obejít bez našeho oblíbeného manažera.Prvním bonbónkem byl úsek od Aralky k serpentině na Hradiště. Konečně je ve sjezdu troška kluzkého bláta pro zpestření. Poté jedeme Gránicemi ve směru na Andělský mlýn.
rehabilitační vyjížďkaVýjezd z Gránic k Šafářce je dost kvalitně rozbředlý. Mám nejlehčí převod, zadní kolo hrabe a na zdechoskopu zničeho nic 160 tepů. Přede mnou jel Luděk a co jsem si všiml, ti za mnou už tlačili. Zde byl nejspíš rozhodující vzorek na zadním kole. Bez něj by sebelepší výkon nepomohl.Vody bylo dost. Pokud toto brodění byla prvotina, pak velmi dobře zvládnutá.Tento sjezd nad Andělským mlýnem vypadá na blátě horší, než jaký doopravdy je. Nicméně pořád je lepší mít k učení hodně času, než hodně sádry. První mé doporučení je "nesundávat rukavice". Nejen, že se v nich jistěji drží řídítka, ale jsou i ochranou pomůckou.
rehabilitační vyjížďkaLuděk nechce chodit v neoprénech, tak na chvíli zůstává u kol. Zbytek tlupy se sesype na rozvaliny Čertova mlýnu.Předposlední zastávkou před občerstvením na Hradišti je Králův stolec. Zde jsme opravdu všichni, protože fotím ze stativu. V jednu chvíli zavolá Petr "chytej" a něco mi hází. Jak to "něco" letí vzduchem, tak se po tom doopravdy natáhnu a on to byl kus koňského koblihu.Před občerstvovačkou je zastávka na mišpule už tou opravdu poslední.