Datum: 09.03.2003
Autor: Mapař
Začalo to úplně nevině. Po zimě bývá hlad po kytičkách. Když někdo ví o kvetoucích sněženkách, má slušnou šanci, že nasměruje vyjížďku k nim. Jako v tomto případě. Konečně - ve směru k Hrušovanům jezdíme i jindy.
Lom u Krhovic byl jednou z prvních zastávek. Dá se z toho usuzovat, že první část vyjížďky probíhala po silnici. Jak přesně jsme se dostali k železničnímu přejezdu u Božic už nedohledám. Někdy v této chvíli se dosavadní pohoda začala měnit na něco úplně jiného. Cesta vedoucí kolem nádraží u Božic na východ změnila počáteční slušný povrch na rozježděnou šťavnatou pastu. Naštěstí někdo věděl o souběžné cestě kousek severně. K té bylo potřeba prokličkovat zarostlým terénem u mokřin Příčního potoka a najít přechod samotných mokřin.
Co se dělo poté, se už mohu jen dohadovat. Pokud totiž překročíte Příční potok za blátivého dne, tak jste sice i nadále blízko Božic, Karlova, Kolonie u Dvora, ale čistí se tam nedostanete. Domnívám se, že proběhla chvíle bloudění, dojezd do Karlova (osamělý statek s blátivými cestami okolo, který jsme tehdy ještě moc neznali). Tam se (nejspíš) naše cesty rozdělily. Zatímco část lidí odjela na sever ke Kolonii u Dvora, zbytek završil svou bahení lázeň ve směru na Hrušovany.
Co si pamatuji, tak v lese u Božic tehdy skutečně pár sněženek - nedochůdčat rostlo. Kdo na to měl ještě síly, mohl se během několikasekundového průjezdu kochat. Ale jen krátce. To víte - 80 km dlouhá tůra proložená svěžím jarním blátem dá zabrat.
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | |||